Jak se žije celiakům...
…v Itálii
Na Fóru celiaků den 20.5.2006 v KD Ládví měla přednášku paní Jana Bertoletti o situaci celiaků v Itálii. Její příspěvek byl velice zajímavý, a proto jsme ji požádali o písemný záznam, který zde zveřejňujeme, aby se s ním mohli všichni seznámit.
Celiakie & Itálie
Podle posledních italských průzkumů, je každý stý až stopadesátý člověk celiak. A to je přibližně 400–550.000 celiaků v celé Itálii. Z toho doposud diagnostikováno je pouze kolem 60.000 osob.
Málo informací o této alergii a ne vždy jasné příznaky jsou nejčastějším problémem a pozdním odhalením celiakie.
Společnost pro celiakii v Itálii existuje již od roku 1979. Provozují internetové stránky, vydávají časopisy, seznamy bezlepkových výrobků, seznamy restaurací kde Vám připraví bezlepkové jídlo, pořádají různé akce. Jedním z důležitých cílů této společnosti byla změna zákona na ochranu celiaků. A … 7.července 2005 byl tento zákon konečně upraven.
Mezi hlavní body tohoto zákona patří např.:
- Preventivní krevní testy u dětí (aby mohla být včas odhalena celiakie)
- Rekvalifikace zdravotníků (kolikrát se stalo, že „náš“ praktický lékař nevěděl co to přesně celiakie je)
- Ve školních jídelnách i v jídelnách na pracovištích musí zajistit celiakům bezlepkovou stravu.
- Větší informovanost (ve školách jsou pořádány přednášky, pro provozovatele restaurací, hotelů, obchodů apod. jsou pořádány různé kurzy)
- Finanční pomoc všem celiakům ve formě bezlepkových potravin zdarma
Výši této finanční pomoci určuje ministerstvo zdravotnictví. I když poslední legislativa tuto výši poněkud snížila tak si myslím (z pohledu „Českého celiaka“), že takováto finanční pomoc je příjemná. K snížení došlo především z toho důvodu, aby se „Italové“ nezaměřovali stále tolik jen na těstoviny, pizzu a pečivo, ale aby „objevili“ také přirozeně bezlepkové potraviny jakými je např. rýže, brambory, ovoce a zelenina apod.
| Věk | Max.částka na měsíc MUŽI | Max.částka na měsíc ŽENY |
| 6 měsíců – 1 rok | € 45,00 | € 45,00 |
| do 3,5 roku | € 62,00 | € 62,00 |
| do 10 let | € 94,00 | € 94,00 |
| nad 10 let | € 140,00 | € 99,00 |
(Různá výše částky u lidí nad 10 let je vysvětlována tím, že prý muži mají větší potřebu kalorií na den. A to 3000 kalorií u mužů oproti 2200 kalorií u žen.)
Tato finanční pomoc funguje tak, že si zajdete jednou za 3 měsíce ke svému lékaři, u kterého musíte každý rok na kontrolu, aby potvrdil, že jste stále celiak J, ten Vám napíše 3 recepty (na tři měsíce) a s tímto receptem pak už jen zajdete do lékárny a vyberete si potraviny (do výše uvedených částek) dle Vašeho přání. Na výběr je : pečivo a jeho náhrady, těstoviny, mouky a sladkosti (oplatky, croisant …)
V okrese Bergamo tuto službu ještě zdokonalili tím, že zavedli počítačový systém do všech lékáren. Díky tomuto systému už jen stačí výše zmíněná kontrola jednou ročně. V lékárně ukážete zdravotní elektronickou kartičku, na které je vše potřebné uvedeno. Takže již nepotřebujete „papírové“ recepty.
V Itálii jsem žila několik let. A pokroky týkající se celiakie jsou opravdu vidět. Sama osobně jsem byla překvapená, když jsem byla toto léto v červenci 2006 v Itálii na dovolené. Na mnoha místech jsem se setkala s restauracemi a pizzeriemi nabízejícími bezlepkové pokrmy; s cukrárnami, které připravují zmrzliny bez lepku a dokonce i bez mléka; s motoresty na dálnicích majícími v nabídce mražená hotová bezlepková jídla a se supermarkety, kde vždy najdete základní bezlepkové potraviny.
Takže …. hurá na dovolenou
Jana Bertoletti (2006)
…ve Švédsku
Skandinávské země jsou vyhlášené tím, že život s bezlepkovou dietou tam přináší nejméně problémů. Měla jsem možnost se o tom přesvědčit na vlastní kůži letos v létě. Procestovali jsme s manželem celé jižní Švédsko a 10 dnů pobývali v universitním městečku Vaxjo.
Z pohledu turisty
První dobré zkušenosti jsem získala už doma. Na internetových stránkách švédských celiaků jsem si vyhledala informace pro turisty a napsala ještě pár dotazů. Během tří dnů jsem dostala odpověď přímo od kontaktní osoby z Vaxjo, která mi mohla dát zcela konkrétní rady a tipy. (S paní Elisabeth jsem se pak ve Vaxjo sešla a bylo z toho dlouhé a moc zajímavé povídání).
Mac Donald i Burger King nabízejí bezlepkové menu (za stejnou cenu). Vyzkoušela jsem to několikrát a funguje to (jako vše u mekáče) standardně. Když řeknete, že chcete bezlepkový hamburger, zamumlají do vysílačky nějaké heslo, omluví se Vám, že to bude 5 minut trvat a po pěti minutáchVám dodají zabalený hamburger s nálepkou Glutenfritt (tj.bezlepkový).
V každém supermarketu mají regály s bezlepkovými potravinami, v průměru to obnáší 1–2 druhy chleba, bagety, křehké chleby či Knaecke brot, 4 druhy sušenek, muesli, těstoviny včetně špaget, směsi na pečení. Kromě toho jsou v mrazáku další dva tři druhy chleba, někdy též korpus na pizzu či dort. Někdy bývá nabídka i bohatší.
Pokud nemají v nabídce čerstvé pečivo, tak mražené mají zaručeně vždy. Bezlepkový chléb je 2–3× dražší než běžný chléb.
Pizzerie dosti často nabízejí bezlepkové pizzy, cukrárny nabízejí bezlepkové zákusky (a máte dokonce na vybranou – někdy z většiny sortimentu). V bufetu si můžete dát bezlepkový párek, atp.
Co mě však zaskočilo víc než samotný fakt dostupnosti bezlepkových potravin, byl profesionální přístup prodavačů, číšníků, obsluhy, ap. Např. v cukrárně mi na můj dotaz, které zákusky jsou bezlepkové (zda vůbec mají bezlepkové zákusky jsem se ptala jen poprvé), prodavačka na některé ukázala a když jsem si vybrala, tak vzala nějaký tahák, na kterém měla vypsané složení všech výrobků s potvrzením o bezlepkovosti. Spolu se mnou se přesvědčila, že vše je v pořádku. Tato procedura je zřejmě doporučená, zažila jsem ji mnohokrát.
O příjemná překvapení nebyla nouze. V restauraci s nabídkou typu švédského stolu jsem se zeptala obsluhují slečny co je bezlepkové. Začala se mnou obcházet stoly a ukazovala tohle, tohle, tohle… Když viděla, že už si to nestíhám pamatovat, napadlo ji, že bude jednodušší mi říct, co nesmím. Byly to jen dvě věci. Bezlepková byla dokonce polévka minestrone (s těstovinami)!
Takto přistupují i k jiným dietám na základě potravinových alergií.
Z pohledu domorodého bezlepkáře
Informace jsem získala od paní Elisabeth, která vede místní pobočku. Vzala mě do kanceláře, kterou sdílejí ještě s jednou skupinou. Ukázala mi nejrůznější materiály pro nově diagnostikované, pro děti, pro jejich učitele, ap. Pokud mě některý zaujal, tak mi jej věnovala. (při dobré znalosti angličtiny a němčiny se dají využít tak na 50% – neumíte někdo švédsky?)
Nadchl mě přenosný poster (tabule s výrazně a přehledně uspořádanými informacemi). Ten postaví např. ve škole při rodičovských schůzkách, v nemocnicích, po čekárnách, na výstavách a podobně.
Dozvěděla jsem se
- Ve Švédsku zajišťují ve školách dětem obědy, samozřejmě včetně diet.
- Dotace je poskytována dětem do 16 let formou dotovaných potravin, které se vydávají v lékárnách, od 16 let formou finančního příspěvku na stravování (bez ohledu na finanční situaci). Výše se liší v jednotlivých okresech.(Podle toho, jak jsem se dokázala zorientovat v místních cenách, tak se jedná o vydatnou kompenzaci).
- Svaz švédských celiaků má 20 tisíc členů.
- Místo brožury bezlepkových výrobků (v některých zemích vydávají seznamy na základě vyjádření výrobců o bezlepkovosti), která se jim neosvědčila, vydávají výkladový slovník ingrediencí. Zda je výrobek vhodný pro bezlepkovou dietu se může každý přesvědčit prostudováním složení výrobku.
- Vychovávají děti k samostatnosti. Pro děti 10–12 let organizují vzdělávací kurz, v rámci kterého se např. děti při cvičném nákupu učí číst složení a rozhodnout, zda si výrobek mohou koupit či nikoliv.
Hana Maslowská (říjen 2002)
…ve Finsku
Bezlepková dieta ve Finsku je snadná: hotové pečivo se dostane koupit všude. Na pracovištích, ve školách a v restauracích stačí jen upozornit na dietu.
Ještě v roce 1985, když jsem začínala s vlastní dietou, všechno dobře nefungovalo. Může se říct, že situace byla stejná jako dnes v Čechách. Postupně se ale situace zlepšila a v obchodech zřizovali dietní koutky, kde podobně jako dieta „bez cukru“ je i „bezlepková“. Výrobky jsou označené jako bezlepkové, takže nakupování je opravdu snadné. Mražených výrobků mají velké množství: rohlíky (housky), bagety, chléb tmavý i světlý, buchty, mufiny, dorty i různá těsta, také hotová jídla.
Ani na cestovatele se nezapomnělo. U benzínových pump, ve vlaku, na nádraží, v letadlech – všude je bezlepková nabídka. Za námi jsou časy, kdy jsem vytáhla z kabelky svačinku u benzínky – nebylo tam nic než párky – koukali na mě jako bych byla z jiného světa.
Možná že jsem! V Praze jsem si s přáteli dávala kafe u McDonaldu a vytáhla svačinku, když přišel někdo z personálu a upozorňoval, jak je neslušné takhle svačit! Já jsem odpověděla, že samozřejmě bych si dala něco hotového, kdyby měli pro moji dietu, ale pán to nechtěl pochopit… Bylo to v roce 2001!
U McDonaldu ve Finsku už přes 5 let prodávají bezlepkové hamburgery a jsou také v nabídce jako normální hamburgery. Je tam také mnoho pizzerii, kde můžeme dostat bezlepkovou pizzu. Pak se alergici na lepek cítí jako normální lidi. Ve Finsku prodávají také výbornou sojovou zmrzlinu a mnoho druhů sojových jogurtů. Je to příjemné zejména pro ty, kteří nemohou konzumovat ani mléko, jako já a moje dcera.
Shrnuto: Finsko je ráj pro diety, je příkladem pro další země.
A co hlavně: informace fungují.
Tuula Sivula-Vacek (v Čechách od roku 1999)
…v Itálii
Během svého pobytu v Itálii jsem se snažila o průzkum na toto téma.
První informace jsem získala hned u mých známých v Pise, shodou okolností jejich synovec má celiakii. Dozvěděla jsem se, že rodiče mu nakupují bezlepkové potraviny v lékárně a že v supermarketech Coop (zřejmě nejčastější supermarket) je možné si v prodejně požádat o seznam bezlepkových potravin vlastní značky, které v prodejně vedou. O obojím jsem se přesvědčila. Navštívila jsem asi tři lékárny. Všude měly zvláštní regál bezlepkových potravin. V supermarketu jsem požádala o seznam a získala ho.
Podrobnější informace jsem pak získala od italských účastníků konference AOECS: Italští celiakové dostávají zdarma na základě lékařského potvrzení, které musí být každým rokem obnovováno,
- v některých provinciích až do 12 kilo potravin měsíčně (v závislosti na věku)
- v ostatních provinciích finanční částku do výše odpovídající 103 EUR měsíčně (v závislosti na věku).
Dotované výrobky prodávané v lékárnách musí být schváleny jakožto dietní Ministerstvem zdravotnictví a jsou opatřeny číslem příslušného schvalovacího řízení.
Pokud by Vás napadlo přepočítat si, kolika kilům potravin zdarma odpovídají naše dotace, mohu posloužit svými výpočty: 2000 Kč/ročně, tj. 167/Kč měsíčně odpovídá cca 1,6kg chleba nebo 2–2,5kg mouky nebo 2 kg těstovin. Hrubým odhadem z toho vychází, že dostáváme 6× nižší dotaci.
Hana Maslowská (září 1999)
… v Austrálii
Během ročního pobytu v Sydney jsem měla možnost se přesvědčit, že život s bezlepkovou dietou je v Austrálii v mnoha ohledech jednodušší a příjemnější než u nás.
Nakupování v supermarketech
Většina supermarketů patří dvěma řetězcům: Coles a Woolworth. Oba vedou víc než dostatečnou nabídku speciálních bezlepkových výrobků: Tři druhy čerstvého chleba, 5–8 druhů sušenek, asi 10 druhů těstovin (včetně špaget a lasagní), 5–8 druhů muesli, asi tři druhy rýžových vloček a sojové vločky (v podobě corn-flakes i v podobě ovesných vloček), 2–3 druhy speciální mouky, směsi na pečení buchet a chleba, jednodruhové mouky.
Křehké chleby mají taky dvou základních typů jako u nás:
- něco, co připomíná kukuřičné plátky – asi 10 druhů, ale nic moc – na Knuspi zdaleka nemají
- obdobu našich Racio, zdejší jsou však nesrovnatelně chutnější a praktičtější. Jsou vylisované úplně na tenko a přitom se nedrobí. Bezlepkových je asi pět druhů, např. pětizrnné či kombinace kukuřice, rýže, sezam.
V mrazicím boxu se najde zajímavá specialita: Frevos Bread (čtyři druhy). Zmražené kuličky, které se strčí na 5 minut do trouby a vyjdou z toho houstičky o průměru asi 4 cm. Těsto je spíš tužší, povrch křupavý, ideální příloha k salátům.
Šíře sortimentu v supermarketech je neuvěřitelná. Je to dáno tím, že Austrálie je národnostně velice pestrá. Jsou zde zastoupeny všechny známější světové kuchyně – italská, mexická, čínská, indická, indonéská, thajská, arabská, japonská. Tím se pro nás výrazně rozšíří nabídka výrobků z kukuřice, rýže, soji, luštěnin. Jen pro představu: polenta, tortily – placky i chipsy, nachos, papadum (indické placky z luštěninové mouky), spousta druhů rýžových nudlí (včetně hotových jídel z nich), skleněné nudle, asi 10 druhů rýžových krekrů… Dále je možno koupit vedle pohanky a jáhel též quinou, tapioku, škrob z arrowrootu.
Ideální situace se netýká jen bezlepkové diety. Pro bezmléčnou dietu je to hotový ráj (Asiaté mléčné výrobky nepoužívají), můžete si vybrat asi z 8 druhů sojových mlék (plnotučné, nízkotučné, obohacené kalciem, atd.), několika druhů rýžových, kokosových mlék, kozí mléko a sýry, asi dvacet druhů tofu, desertů, sojových jogurtů. “Mléka“ jsou čerstvá, trvanlivá i sušená, též velikost balení je rozmanitá – od jedné porce pro školáky po rodinná balení.
Navíc se tu prodává několik druhů speciálně upraveného mléka bez laktózy.
Speciální obchody
Obchody se zdravou výživou jsou na každém rohu. Tam je mnohem širší nabídka čerstvého pečiva. Většinou to mají tak, že každý den dostávají z jiného pekařství, takže se brzo zorientujete, kdy si máte chodit pro svůj oblíbený chléb či mufiny. Zatímco chléb v supermarketu má trvanlivost kolem 8 dnů, zde ty čerstvé mají kolem 5 dnů. Jsou k dostání i chleby ve vakuovém balení s trvanlivostí kolem 15 dnů.
V rámci anglické tradice je v Austrálii oblíben sladký chléb s rozinkami, datlemi apod., i toto je celiakům dopřáno v GF podobě.
Většinou se nabízí i korpus na pizzu, arabský chléb, domácí sušenky,…
Pár obchodů je specializováno na bezlepkovou dietu. Většinou nabízejí i jednoduché občerstvení – pizzu, lasagne, pirožky, čerstvé zákusky. Můžete si dát i čaj či kafe a posedět s přáteli v příjemném prostředí. Na objednávku Vám připraví jakékoliv menu, narozeninovou party, vánoční speciality.
Asijské obchody
jsou kapitola sama pro sebe. Vyznačují se tím, že na poměrně malém prostoru je tam naskládáno neuvěřitelné množství zboží a s prodavači se moc nedomluvíte. Něco se zeptám, oni něco odpoví, ale chybí jistota, že si vzájemně rozumíme. Asiaté většinou o bezlepkové dietě nic neví, jich se to netýká. Oni jsou taky skoro na bezlepkové dietě. Naprostá většina sortimentu v těchto obchodech je bezlepková, ale jak se v tom vyznat. Dobrá polovina zboží je bez anglického popisu, u mnoha dalších je anglická nálepka s rozborem nutričních hodnot, nikoliv však se složením. Někdy zase naopak identifikuju bezlepkový výrobek, ale netuším, jak by se měl konzumovat, jak asi chutná. Je to časově i intelektuálně náročné, člověk musí mít v sobě objevitelskou vášeň. Mezi mé úspěšné objevy patřilo např: kaštanová mouka, mandlová mouka, tapiokové dezerty, chipsy či preclíky, mražené rýžové knedlíčky s náplní slazený černý sezam či sladké červené fazole, sladké i slané rýžové sušenky, rybí, krevetkové či chobotnicové chipsy, hrachové chipsy, nudle a chipsy z topinambury.
Každý asijský obchod je jiný. Někde převažuje čínské zboží, jinde indonéské a malajské, některé se označují jako korejsko-japonské obchody.
Ceny
Poměr koruny a australského dolaru v posledních letech kolísá v rozmezí 17 – 20 Kč za dolar, tak uvádím ceny v AUD.
Chleba cca 600g v supermarketu je za 3.90 – 4.30 AUD, v ostatních obchodech za 4 – 6 AUD. Křehké chleby 150g za 1.30–1.60 AUD. Sušenky 200g stojí 1.90–2.90, např. něco jako naše polomáčené sušenky vyjde na 2.46 AUD.
Těstoviny 250g za 1.60–2.40 AUD, rýžové nudle v asijském obchodě 500g za 0.80 AUD.
Muesli 500g za 3.50
Špagety kolem 3 AUD za 250g, bezlepková mouka kolem 6 AUD za kilo, rýžová mouka či krupice necelé 3 AUD a kukuřičná 4.50 AUD za kilo.
Australští celiakové nedostávají žádné dotace, ale v porovnání k platům není bezlepková dieta příliš drahá. Nebo přesněji řečeno, nabídka je pestrá i cenově, v případě nutnosti je možné nakupovat levně.
Restaurace, občerstvení
V pořádné restauraci jsem byla jen párkrát. Daleko větší dojem na mě udělaly malé podniky národních kuchyní z celého světa (opravdu na co si vzpomenete – třeba vietnamský, řecký, turecký, korejský), kde si člověk vybral jídlo v ceně 5–9 AUD, nechal si ho zabalit s sebou a na nejbližším trávníku si rozložil piknik. Většinou tam mají stolečky, ale klidně se můžete usadit i na zemi, v centru takhle uvidíte „stolovat“ i byznismany v oblecích. (australské počasí tomu nahrává).
Velká většina jídel je bezlepkových, ale domlouvat se o tom s personálem vyjde někdy na stejno jako v našich čínských bufetech. Většinou jsem však na druhý či třetí pokus našla obsluhu, s kterou jsem si rozuměla.
Pokud se chcete jen tak posilnit za pochodu, tak si na každém rohu můžete koupit sushi (váleček z ochucené rýže zabalený v mořské řase s různými náplněmi) nebo koláček ze sticky rice (nasládlá lepivá hmota).
Australská společnost celiaků
zastřešuje společnosti všech australských států, sídlí v Sydney a sdílí kancelář se společností státu New South Wales. Do této kanceláře jsem se vydávala jednou týdně pracovat jako dobrovolník. Za dobu 8 měsíců jsem tak měla přiležitost získat řadu cenných zkušeností.
Společnost celiaků NSW sdružuje přes 5 tisíc členů. (počet obyvatel NSW je kolem 8 milinonů)
Podmínkou členství je lékařské potvrzení. Zajímalo mě, co je smyslem tohoto opatření, a bylo mi vysvětleno, že chtějí zajistit, aby každý jich člen byl v péči nějakého odborného lékaře a nečekal, že Společnost převezme zodpovědnost za jeho zdraví, či že se na základě informací zde získaných bude léčit sám.
Členské příspěvky jsou 37 AUD, pro důchodce je sleva. Hodně lidí částku zaokrouhluje nahoru.
Noví členové platí 70 AUD. Dostávají startovní balíček, který obsahuje podrobnou příručku, kuchařku, slovníček ingrediencí, nabídkové listy výrobců, inzerci prodejců, seznam doporučených restaurací, tipy, kde nakoupit zákusky či uzeniny. Příručka obsahuje rady ohledně všech aspektů života s celiakií.
Týdně přibývá v průměru 20 nových členů.
Zhruba každé dva měsíce se pořádá sobotní odpoledne pro nově diagnostikované, kde promlouvá dietní sestra a předseda Společnosti převážně na zdravotní téma. Pak jsou dotazy a odpovědi. Je připraveno vydatné bezlepkové občerstvení, prezentují se prodejci bezlepkového pečiva. V kanceláři je permanentní výstava bezlepkových výrobků. Vybírá se vstupné 10 AUD.
Je možné si půjčit nebo zakoupit instruktážní video.
Jednou za rok je setkání Duhringářů. Program vypadá podobně, na zdravotní téma však přednáší nějaký specialista, většinou se snaží zahrnout jak základní informace, tak nejnovější poznatky o této nemoci.
Dále se pořádají kurzy vaření všeobecné, vánoční a pečení chleba v pekárnách. Užitečné jsou též cvičné nákupy v supermarketech.
Společnost celiaků NSW zaměstnává jednu sílu na plný úvazek a 4 lidi na částečný úvazek. Kromě toho do kanceláře pravidelně či příležitostně dochází denně 1–2 dobrovolníci.
Informační linka je neustále vytížená, nebyly až tak výjimečné chvilky, kdy se konzultovalo na všech třech linkách. Denně se zastaví v kanceláři několik lidí probrat své dotazy, prolistovat knihy, staré či zahraniční časopisy a prohlédnout výstavu téměř kompletní nabídky bezlepkových produktů.
Jinak se připravují balíčky pro nové členy, pro osvětové akce mezi lékaři, připravují se nové publikace, časopis, aktualizuje se databáze členů.
Většina aktivit spočívá na regionálních spolcích. V rámci Sydney je jich 5, jinak se dá říct, že v hustěji obydlených krajích je centrum na každých 100 kilometrů. Podle bydliště jsem to měla nejblíž ke skupině Eastern Suburbs. Ta se schází v každé tři měsíce ve skautské hale, je to hlavně společná večeře. Každý přinese nějaké své oblíbené jídlo a když se sejde na 40 lidí, tak je z toho prvotřídní banket: předkrmy, nejrůznější hlavní jídla, saláty, ovoce, sýry, vína, ale na co se všichni nejvíc těší jsou zákusky. Dvě hodiny se posedí u jídla, pak je půl hodinka oficiálních informací. V létě se dělá na zahradě BBQ (grilování).
V listopadu bývá celostátní vánoční BBQ, kde máte tolik druhů masných výrobků, pečiva, dortů, zákusků, vánočního cukroví, že nemáte šanci ani za celé odpoledne všechno ochutnat. Pro děti je připravena spousta her a hlavně přijde Santa Klaus a rozdává dárečky. Je teple oblečen dle anglické tradice, což je v parném letním počasí docela oběť. V tombole se hraje o dárkové koše s vybranými GF lahůdkami.
Australané milují BBQ v přírodě. Byl to zážitek vidět přes 200 lidí, jak si to všichni skvěle užívají, každý nějak pomůže, takže všechno běželo jak po másle, včetně úklidu.
V červnu bývá dětský karneval (pro celé rodiny).
Rady a doporučení při bezlepkové dietě.
V Austrálii je nepřísnější norma na bezlepkové potraviny na světě (spolu s Novým Zélandem a Kanadou). Aby mohl být výrobek označen jako bezlepkový, nesmí obsahovat žádný měřitelný gluten. Evropská norma, která připouští až do 10 mg gliadianu na 100 g sušiny, se zde označuje jako výrobek se sníženým obsahem lepku a celiakům se nedoporučuje. Pšeničný škrob se nesmí používat, takže výrobky jsou nejen bezlepkové, ale zároveň neobsahují pšenici v žádné podobě a jsou tedy vhodné i při alergiích na pšenici (která přichází u celiaků dost často v úvahu).
Většina druhů chleba neobsahuje droždí, vychází se z toho, že celiakům nedělá droždí dobře. (Na to se v Evropě ještě nepřišlo).
Oves ani slad se nedoporučuje.
V článcích a přednáškách o bezlepkové dietě se hodně zdůrazňuje úloha vlákniny a vysvětluje se pojem glykemického indexu.
Vláknina je důležitá pro dobré trávení, předchází se tak zácpě. Bezlepkové potraviny jsou v průměru chudší na vlákninu než běžná strava. Jednoduché opatření je přidávat psyllium. Takže můžete koupit spoustu výrobků obohaceným psylliem či samotné a to pak přidávat dle vlastní chutě.
Glykemický index (GI) je důležitý nejen při kombinaci cukrovky a celiakie, ale též u lidí, kteří mají fyzicky či psychicky náročnou práci, při sportovních výkonech ale i při sklonech k přejídání. Na většině výrobků se uvádí jeho hodnota a ty výrobky, které jsou z tohoto hlediska optimální, jsou označeny jako Low GI. (Je to celkem zajímavé téma, dáme časem na stránky překlad článku).
Osvěta
Povědomost o celiakii ve společnosti není příliš velká. Je to hodně ovlivněno tím, že (dle mého odhadu) snad polovina obyvatel je asijského původu. Národnostní pestrost přináší spoustu jiných naléhavých úkolů, s kterými se musí společnost vyrovnávat.
Australská společnost celiaků se snaží o nápravu. Jednou z metod je tzv. Coeliac awareness week (týden připomínání celiakie). V tomto týdnu se hovoří a píše o celiakii v médiích, členové vylepují plakátky o celiakii a roznášejí po restauracích a bufetech letáček o bezlepkové dietě.
Další osvětová činnost směřuje mezi lékaře. Informovanost lékařů je nedostatečná, počet diagnostikovaných celiaků silně pokulhává za teoretickým odhadem (stejná situace jako u nás).
Hana Maslowská (červen 2004)
… na Taiwanu
Dobrý den,
v následujícím textu bych Vás ráda seznámila s možností stravy pro „bezlepkového člověka“ na Taiwanu. Taiwan je ostrov v blízkosti Číny, jedná se o zemi, kde člověk s bezlepkovou dietou může klidně přežít.
Během letošních prázdnin jsem se zúčastnila 6-ti týdenního studijního pobytu na Taiwanu. Z ČR jsem letěla se společností China Airlines (Taiwanské aerolinky) a objednala jsem si GFML (z anj.Gluten Free Meal Diet– kód pro bezlepkovou dietu). GFML dietu si lze objednat u společnosti, kde zakupujete letenky, popřípadě přímo v aerolinkách, ovšem minimálně týden před odletem. Cesta trvá více jak 13 hodin, doporučují Vám tuto dietu rozhodně objednat. Jídlo bylo velice chutné a každá součást stravy byla označena kódem GFML, jediné, co lze vyčíst je přidání „lepkového“ pečiva k Vaší GFML dietě, proto POZOR.
Strava na Taiwanu
Milovnicí rýže (což bezesporu většina „bezlepkářů“ je) si na Taiwanu opravdu užijí, rýže je na každém kroku, je vynikající a v různých variacích. Maso, zelenina, ovoce je opět k dostání. Pokud se budete chtít stravovat na ulici, myslím, že to pro Vás nebude problém, každé jídlo je vidět a můžete si vybrat, ovšem ne vždy z hlediska potenciálních střevních problémů (ne z mouky) bych Vám to doporučovala. Bezpečné, chutné jídlo lez zakoupit v hypermarketech, kde většinou v přízemí budovy je široký výběr světových kuchyní a opět je veškeré jídlo vystaveno.
Problém nastává se sojovou omáčkou, domnívám se, že v čínské kuchyni je zastoupena, ale jak říkám již podle pohledu na jídlo lze zjistit, zda byla použita či ne. V každém případě doporučuji vybrat jídlo, kde by neměla být mouka obsažena a použít kartičku, kde je vysvětleno, že máte bezlepkovou dietu. Kartičku mi na požádání napsala taiwanská kolegyně, ostatně můžete využít i kartičky, kterou Vám nabízí webová stránka www.coeliac.cz. Jediný problém je v tom, že místní lidé bezlepkovou dietu neznají, asi jak stále jedí rýží, omezené množství pečiva, je daná choroba nepostihuje. Doporučuji na kartičku vypsat něco jako: „Nemohu jíst mouku z obilí a výrobky z obilí ze zdravotních důvodů, prosím prověřte, zda toto jídlo je pro mě bezpečné, jinak mi hrozí zdravotní problém.“ Dále bych možná doplnila: „můžu jíst, rýží, kukuřici atd.“, a pokud chcete mít jistotu i se sojovou omáčkou, upozorněte, ať Vám nepřidávají sojovou omáčku do jídla. A je to…….není to problém, Taiwanci jsou velice ochotní, přečtou si to, volají do kuchyně, 5–10 minut nad tím přemýšlí a poté dostanete bezpečnou stravu. Je to pro ně atrakce, a když se zeptá „blondýna s modrýma očima“, tak se s ní snad boudou chtít i vyfotit.
Nakupování v obchodě
Tak tady hlásím PROBLÉM, všechny potraviny jsou popsány v čínštině, ničemu nerozumíte. Bezlepkové pečivo nehledejte, nedokážete to, pokud nejste přeborník na čínštinu. Doporučuji suchary, chleba s sebou. Čokoládu, která je pro mě v celku zásadní, řešit nemusíte – Snickers, Kinder čokoládu najdete na každém rohu – ať žije globalizace!!!. Pokud dostanete chuť na nějaký dort, tak věste, že na Tawanu je Ikea – kde se dá koupit pravý bezlepkový švédský dort, jež je popsán i v češtině.
Doporučení na závěr:nezapomeňte kartičku v čínštině, vybírejte potraviny očima, rýže, mořské plody, vařená kuřata, kachny, zelenina jsou všude a tam se mouka nedává.
PS: Dokonce se mi podařilo 1, za 6 týdnu přibrat.