Anička

Paní doktorka na mě spustila, že to má ze stresu a že se jí nechce do školky...no já trvala na svém a prosadila si krevní testy. Pak následoval rok kdy jsme chodili pořád na krev a různá vyšetření. Drželi jaterní dietu - prý asi prodělala nějakou infekci. A malá byla hubená a nerostla...v 5-ti letech jsme šli na zápis do první třídy. Vážila 15 kilo a byla jak smrtka..nakonec jsme skončili v nemocnici na další serii vyšetření..doporučovali nám už psychologa a mě snad i psychiatra a já měla pocit, že to z ní dělám sama a jsem nemožná a neschopná matka. A pak jsme se dostali k panu docentu Utěšenému a mě se otočil život o 300°. Po krevních testech nás poslal na biopsii. Bohužel ani opakovaně se u naší dcery nepovedla. Prý jsme výjimka a malá má nějak atypicky narostlý dvanácterník. Díky krevním testů se nakonec pan doktor rozhodl i bez biopsie nasadit dietu a klinický stav a následná reakce na dietu jsou tak jednoznačné, že já rozhodně další vyšetření nepotřebuji. Po roce a 2 měsících na dietě mám 20kilovou slečnu, která neví co je to bolest břicha, únava, průjem. Pokud něco z toho příjde..jsem si jistá, že jsme udělali dietní chybu a tu pak většinou odhalíme. Starší dcera, já i manžel jsme prošli krevními testy. Já a dcera v pohodě..manžel vypadá na skrytého bezlepkáře. Já jsem vděčná, že jsme to zjistili. Nejhorší je bezmoc rodiče, když Vás posílají od jednoho doktora k druhému a neumí tomu dítěti pomoci. A přitom stačilo tak hrozně málo. Přeju všem rodičům, aby to u nich netrvalo tak dlouho a pokud tohle bude číst někdo kdo zatím váhá s vyšetřením..tak hurá do toho. BuĎ se to nepotvrdí - pak je to dobře..a pokud ano tak je to skvělé..protože skončí vaše problémy a starosti. TeĎ už zase ŠŤASTNÁ MATKA Iva