Někteří lidé věnují v současné době velkou péči svému stravování a dodržují někdy doporučené, módní nebo trendy diety. Jednou z nich je i bezlepková dieta.
Vyšla celá řada knížek, asi nejznámější je „Život bez pšenice“ a také například někteří sportovci spojují své úspěchy s vyřazením pšenice, žita, ječmene ze stravy. Bezlepkovou dietu tak dodržují lidé, kterým není diagnostikovaná nesnášenlivost lepku.
Pokud se někdo rozhodne dodržovat bezlepkovou dietu, je to jeho dobrovolné rozhodnutí. Samozřejmě můžeme si klást otázku, jestli dodržuje tak přísnou bezlepkovou dietu, jako pacienti s celiakií nebo jen omezují konzumaci pšeničného či žitného pečiva, nepoužívají „lepkovou„ mouku a nekonzumují klasické ječné nebo pšeničné pivo.
Dříve, když bylo bezlepkové pečivo založené především na deproteinovaném pšeničném škrobu a dalších škrobech, byly bezlepkové pekařské výrobky deficitní ve vláknině, bílkovinách, některých vitaminech (např. vitaminy skupiny B), minerálních látkách.
V současné době se výrobci pekařských bezlepkových směsí a výrobků snaží používat přirozeně bezlepkové mouky včetně luštěninových, používají do směsí a pečiva olejnatá semena, namáčená nebo uvařená zrna bezlepkových obilovin, pseudoobilovin, olejnatých semen a luštěnin a tím mají tyto potraviny výborné vlastnosti z hlediska složení a nutričních parametrů. Významně se zlepšily také senzorické vlastnosti těchto výrobků.
Z tohoto důvodu je možné říci, že správně nastavená pestrá bezlepková dieta využívající dnešní inovované pekařské směsi a pečivo je naprosto srovnatelná s běžnou stravou, ale žádné zdravotní benefity ve srovnání s běžnou stravou prostě nepřináší.
Běžná strava zahrnující pekařské výrobky celozrnné a vícezrnné, obohacené o luštěniny, olejnatá semena patří do výživy zdravé populace a nepředstavuje pro ně žádnou zdravotní hrozbu. Je také velkým mýtem tvrzení, že konzumace pšeničného (žitného) pečiva může způsobit celiakii.
Někteří pak tvrdí, že se cítí lépe, mají lepší trávení, netrpí bolestmi břicha, zde se může jednat o subjektivní pocity nebo nepoznané celiaky.
Řada jednotlivců, kteří vyřadí lepkové obiloviny ze stravy pak říká, že se nejen cítí lépe, ale že také zhubli. V těchto případech se spíše jedná o celkovou změnu stravování a životního stylu.
Pokud se někdo rozhodne pro bezlepkovou dietu, aniž mu konzumace lepku skutečně působí zdravotní obtíže, riskuje tím i možnost nedostatku důležitých živin ve stravě (vláknina, železo, vitaminy skupiny B, některé aminokyseliny).
Přechod na bezlepkovou stravu pro celiaky znamená, že musí věnovat velkou pozornost i tomu, aby byl jejich jídelníček pestrý. Vynechání lepku neznamená jen vyřadit pečivo a třeba ho nahradit pufovanými kukuřičnými chlebíčky. Bezlepková strava je finančně náročná (až o 3000,- Kč měsíčně) a v mnohých případech může být i méně chutná.
Ze zdravotního hlediska nepřináší bezlepková dieta lidem, kteří ji nepotřebují, výrazné výživové a zdravotní benefity, a její dodržování je zbytečné.
Více k tématu se můžete dočíst ve formě Otázek & Odpovědí v článku food blogerky a expertky na výživu a potraviny Karolíny Fourové.