Erasmus s bezlepkovou dietou ve Finsku: Štěpánka

Studium v zahraničí je plné nových zážitků, míst, lidí i chutí.

Rádi bychom inspirovali další studenty, kteří se na Erasmus teprve chystají, a ukázali jim, že i s bezlepkovou dietou se dá zahraniční pobyt užít naplno.

Štěpánka: Erasmus s celiakií?

Pokud čtete tyto řádky, asi tušíte, že cestování s bezlepkovou dietou není vždy procházka růžovým sadem. Být celiakem v cizí zemi je rozhodně výzva a obzvlášť pak pro studenta.

Jsem Štěpánka, jsem celiak a studuji na Univerzitě Karlově. V rámci programu Erasmus+ jsem vyrazila do přístavního města Turku ve Finsku. Zajištění stipendia, ubytování, studijního plánu a mnoha dalších nutností v cizí zemi by bylo náročné pro kohokoliv. Přidat do rovnice ještě celiakii? To zní jako komplikace. Moje zkušenost ale ukazuje, že se to dá zvládnout s přehledem.

Stipendium navíc

Důležité je vše začít řešit včas. Jakožto student s omezením ve stravování jsem mohla zažádat o navýšení stipendia. K žádosti je potřeba doložit aktuální lékařskou zprávu. Na základě potřeb studenta pak univerzita vyměří speciální stipendium, které se posílá na účet studenta ještě před pobytem (žádné schovávání účtenek!). Já jsem měla příspěvek na bezlepkovou, ale i bezlaktózovou dietu.

Ubytování na míru

Finsko jsem si vybrala hlavně kvůli úrovni školství a vlastně jsem pouze doufala, že s dietou to nějak zvládnu. Ubytování jsem také hledala s předstihem. Kolej od univerzity totiž nemáte zaručenou kvůli velkému náporu studentů. Přesto kdyby mě na nějakou kolej přijali, bylo pravděpodobné, že bych skončila ve staré budově s jednou sdílenou kuchyní pro celé patro. Napsala jsem tedy organizaci, která zařizuje ubytování studentů na koleji, že kvůli dietě potřebuji ubytování, kde budu kuchyň sdílet s co nejméně lidmi a nejlépe s někým, kdo by měl také nějaké dietní omezení. A tak jsem díky celiakii měla ubytování v nově zrekonstruované koleji s kuchyní přímo v bytě a spolubydlící veganku.

Studentské jídelny

První týden po příjezdu se nesl ve znamení zařizování a spousty seznamovacích akcí. Moc jsem toho nenaspala, ale brzy se vše ustálilo do běžné rutiny. Na stránkách University of Turku jsem před odjezdem četla o systému dotovaného stravování, ale žádné zázraky jsem nečekala. Ukázalo se, že jídelny pro studenty v Turku nejsou vůbec jako jídelny pro studenty u nás.

Značení

Bezlepková jídla se označovala písmenem G (gluteeniton) a vždy bylo na výběr z několika možností. Já musela sledovat ještě písmeno L (laktoositon).

Ceny a porce

Na oběd jsme sem s ostatními chodili denně po přednáškách, někdy i o víkendu. Za 3 € jsme dostali plný talíř, salát i pečivo. Vše dostupné v bezlepkové variantě.

Speciality

V mé oblíbené jídelně dělali každý čtvrtek finskou podobu lívance s jogurtem a malinovou marmeládou bez lepku a laktózy. Na Laskiaistiistai (masopustní úterý) pro nás zase připravili tradiční bulku s kardamomem, smetanou a marmeládou, které se říká laskiaispulla.

V jiných finských městech jsem ale takto dobrý systém studentského stravování nenašla. Turku je přeci jen vyhlášené studentské město. Do těchto jídelen ale může kdokoliv, pouze nedostane studentskou slevu.

Značení v obchodech

Po návratu domů mi velmi chyběly cedulky v obchodech s potravinami. Byla na nich totiž krom ceny napsaná i písmena značící obsah alergenů. Na první pohled jsem tedy věděla, co mohu a co ne, bez čtení etikety (i když napoprvé doporučuji si složení ověřit). Nejvíce jsem chodila do K-marketu, který bych přirovnala k našemu Kauflandu. Obecně jsem moc nevařila díky studentským jídelnám. Kupovala jsem si hlavně věci ke snídani a na studenou večeři. Výběr bezlepkových potravin byl dostačující a našla jsem vždy vše, co jsem potřebovala. Velký výběr byl v mraženém sortimentu, kde jsem si ráda kupovala korvapuusti (skořicové šneky). Často prodávali i tradiční finské dortíky bez lepku a na svátek finského básníka Runeberga nechyběl ani Runebergův dort runebergintorttu. Občas jsem zašla i do Lidlu, který byl podobný tomu našemu, anebo do většího obchodu Prisma, kde jsem se nevyznala ani po půl roce ve Finsku.

Pro lidi s bezlaktózovou dietou je Finsko vyloženě ráj. Pro mě především co se týče sýrů a zmrzlin. V kavárnách navíc nikdy nechtěli příplatek za bezlaktózové mléko.

Restaurace?

Klasické restaurace jsem nevyzkoušela. Jako studentka jsem raději nechtěla znát finské ceny, a navíc podle mých finských přátel se v Turku do restaurací obecně moc nechodí. Z fastfoodů je ale nutností finský řetězec Hesburger, kde běžně dělají burgery a hranolky bez lepku. Cestou z večerních akcí občas přišel vhod i Subway s bezlepkovými bagetami.

Vzpomínám na pobyt ve Finsku s láskou právě i díky jídlu. Nemuset se neustále stresovat tím, co, kde a jak budu jíst, pro mě byla obrovská úleva. Užila jsem si tak Erasmus opravdu naplno a mohla bych ve spojitosti s jídlem vyprávět dále. Snad tyto informace dodají odvahu dalším studentům, kteří nad Erasmem uvažují. Ať už do Turku, nebo jinam. I s celiakií to totiž jde.

Máte také zkušenost s Erasmem a bezlepkovou dietou?

Podělte se s námi o svůj příběh tak jako Štěpánka, které moc děkujeme!

Pošlete nám fotografie, zkušenosti, tipy, doporučení nebo třeba malé dobrodružství, které jste během pobytu zažili.

• Jak vypadá Erasmus, když musíte dodržovat bezlepkovou dietu?
• Kde jste našli bezlepkové restaurace, kavárny nebo obchody?
• Co vám během pobytu pomohlo a na co byste doporučili myslet před cestou?

Vaše příběhy rádi zveřejníme na našem webu nebo sociálních sítích a pomůžeme tak ostatním cestovatelům vyrazit do světa s větší jistotou.