Jedlé nádobí, které se na trhu v posledních letech objevuje, nabízí spotřebitelům ekologický přístup (zero waste, udržitelnost, jsou veganské) při konzumaci pokrmů a je to trend, na který mnoho spotřebitelů slyší.
Výrobce může uvést tyto výrobky na trh dvěma způsoby:
1) Výrobek je výrobcem uváděn na trh jako potravina
Takový výrobek je určen ke konzumaci spotřebitelem a vztahují se na něj veškeré předpisy potravinového práva Evropské unie a České republiky včetně povinnosti poskytovat informace o alergenních látkách. Provozovatel potravinářského podniku ve kterém je vyráběn takový výrobek musí být registrován u příslušného inspektorátu SZPI.
nebo
2) Výrobek je výrobcem uváděn na trh jako předmět určený pro styk s potravinami
Takový výrobek není určen ke konzumaci spotřebitelem a vztahují se na něj veškeré požadavky stanovené pro předměty přicházející styk s potravinami, a to především požadavky uvedené v čl. 3 nařízení (ES) č. 1935/2004:
Článek 3
Obecné požadavky
1. Materiály a předměty, včetně aktivních a inteligentních materiálů a předmětů, musí být vyrobeny v souladu se správnou výrobní praxí tak, aby za obvyklých nebo předvídatelných podmínek použití neuvolňovaly své složky do potravin v množstvích, která by mohla:
a) ohrozit zdraví lidí;
nebo
b) způsobit nepřijatelnou změnu ve složení potravin;
nebo
c) způsobit zhoršení organoleptických vlastností potravin.
2. Označování, reklama a obchodní úprava materiálů nebo předmětů nesmí být
zavádějící pro spotřebitele.
Pokud je výrobek uváděn na trh jako předmět určený pro styk s potravinami, z grafického a slovního označení takového výrobku musí být jasné, že se nejedná o potravinu. Výrobce tak musí zajistit, aby nedošlo k záměně výrobku s potravinou. Toto je možné provést např. doplněním jasně viditelné a transparentní informace typu „není určeno ke konzumaci“.
Pokud půjde např. o nádobí z pšeničných otrub, tak čl. 3 nařízení 1935/2004 nesplňuje, protože hrozí právě kontaminace potraviny alergenem lepkem a může dojít k ohrožení zdraví lidí, nemělo by být používáno jako materiál/předmět pro styk s potravinami a nespraví to ani skutečnost, když bude u výdejního okýnka napsané „nádobí obsahuje alergen lepek“ nebo něco podobného.
Odpovědnost je jednoznačně na výrobci jedlého nádobí, jakým způsobem uvede jedlé nádobí na trh a podle jeho rozhodnutí pak následně musí dodržet platnou legislativu. Podle názoru odborníků ze státní správy by výrobce měl spíše uvádět tyto výrobky jako potravinu. Pokud by uvedl tento výrobek jako předmět určený pro styk s potravinami, musí zaručit parametry uvedené v článku 3 nařízení (ES) č. 1935/2004. Státní správa a státní dozorové orgány budou situaci v této oblasti sledovat a v případě nesrovnalostí zasáhnou.
Zkusíme si výše uvedené strohé legislativní informace převést do jednodušší řeči.
Pokud výrobce uvede jedlé nádobí jako potravinu, týká se ho povinnosti označit výrobek podle nařízení 1169/2011, to znamená pro celiaky hlavně složení a označení alergenů.
Uvedeme si příklady nádobí, které je běžně ke koupi:
Talíře z pšeničných otrub – z názvu je jasné, že výrobek obsahuje pšenici. Nicméně narazíme na další informaci, kdy výrobek výrobce uvádí na trh jako předmět určený ke styku s potravinami, nikoliv jako potravinu. Tato informace je také dostupná na webových stránkách: Výrobky vyrobené v souladu se správnou výrobní praxí a průmyslovými hygienickými normami splňují výrobky určené pro styk s potravinami podle nařízení ES 1935/2004 EP a Evropské rady ze dne 27. října 2004 a systém řízení bezpečnosti potravin podle norem BRC. Výrobky jsou certifikovány pro kompostovatelnost.
Zdroj : www.jedlenadobi.cz
Je tedy otázka, jestli je možné tento výrobek konzumovat? ……….Z talířů z pšeničných otrub by celiak jíst neměl.
Tuto problematiku bychom z pohledu celiaka uzavřeli doporučením: těmto výrobkům se rozhodně vyhýbejte, pokud při nějaké příležitosti (např. různé stánky s občerstvením, hlavně různé letní festivaly) na jedlé nádobí narazíte, určitě si nechte ukázat specifikaci výrobků a upozorněte, že jste celiaci.
Co se týká legislativy, jestli se jedná o potravinu nebo jedlé nádobí (předmět určený pro styk s potravinami), necháváme na státních dozorových orgánech. Z výše uvedených skutečností je zřejmé, že u těchto výrobků opravdu jasno není.