Všichni obecně vnímáme nekonečný a nežádoucí přísun informací (podložené, nepodložené) ve všech přístupných médiích, některé si sami cíleně vyhledáváme. Také v oblasti bezlepkové diety se objevují výživoví poradci mající certifikáty od různých poskytovatelů a někdy bohužel také nutriční terapeuti, kteří přináší zcela mylné, nebezpečné nebo přinejmenším zavádějící informace.
Bohužel se vyskytují také případy, kdy sami výrobci ať z neznalosti nebo spíše lidskou chybou/omylem poskytnou spotřebiteli chybné a nebezpečné informace (např. špatný překlad informací na obale z jiného jazyka).
Uvádíme pár příkladů, se kterými jsme se potkali a které jsou varováním:
1) Nález Státní zemědělské a potravinářské inspekce
BIO Kuskus Červená řepa 400g
Jedná se o zahraniční výrobek, kdy dovozce musel dolepit etiketu v českém jazyce.
Výrobce (Sipa International) i dovozce (Audeo International s.r.o.) správně v souladu s legislativou označili ve složení alergeny (zvýrazněné písmo). Nicméně na dolepované etiketě v českém jazyce je uveden výraz „Bezlepkové“, přestože výrobek lepek ve značném množství obsahuje a to díky hlavní složce „semolinová mouka (krupice z tvrdé pšenice).
U dovozce došlo s největší pravděpodobností k politováníhodnému chybě či omylu z neznalosti nebo nepozornosti při označení výrobků tvrzením „bez lepku“, přestože je alergen „pšenice“ zvýrazněn.
Je potřeba číst pozorně etikety, i když je na obale uvedeno „bez lepku“.
Toto doporučení platí hlavně u dovozových výrobků, kde dovozce není výrobcem a tudíž snadněji může dojít k omylu či chybě.
Potraviny na pranýři (16.1.2023) – nebezpečný výrobek
2) Webové stránky výživové poradkyně – chléb pro miminka
Na webových stránkách „lahodnybenedikt“ se objevila podrobná informace k „chlebu pro miminka“, kde výživová poradkyně (vycházející ze studia programu https://www.ohbabynutrition.com) podrobně popisuje přípravu žitného nebo pšenično-žitného chleba. Podle autorky je možné za dodržení jejího vyzkoušeného předepsaného postupu docílit žitného nebo pšenično-žitného chleba „bez lepku“ – tzv. „chléb pro miminka“. Zavádějící a nepravdivé informace jsou uvedeny i v knize výživové poradkyně (Lahodný Benedikt kuchařka).
Na základě těchto skutečností odborníci z VŠCHT a VÚPP, v.v.i.(Výzkumný ústav potravinářský Praha, v.v.i) sepsali dopis, ve kterém podrobně popisují pravidla bezlepkové diety, legislativu a nepravdivost a nebezpečnost tvrzení výživové poradkyně a žádají o nápravu. Odpověď na dopis autoři dopisu neobdrželi, nicméně nepravdivé a nebezpečné informace z webových stránek zmizely. Zavádějící informace zůstaly ale v knize, kde již nešly samozřejmě vymazat.
Na obrázku výše – část textu s podtrženými zavádějícími a nepravdivými informacemi.
3) Chybné složení u výrobku v obchodním řetězci
Další případ se objevil ve velkém obchodním řetězci, kde v pekařské sekci (volný prodej nebalených pekařských výrobků dopékaných na místě v pekárně ze zmrazených polotovarů) objevili sami celiaci „celozrnný bochník 750 g, chléb celozrnný ze zmrazeného polotovaru“ s deklarovaným složením:
celozrnný rýžový kvásek, přírodní kvásek ( voda, celozrnný rýžový kvásek, rýžová mouka), voda, slunečnicová semínka, sirup z invertního cukru, karamelový sirup, sůl, droždí
Rozpoutala se bohatá diskuse, jestli je tento chléb vhodný pro bezlepkovou dietu. Je třeba zdůraznit, že chléb ležel volně nebalený mezi chleby a běžným pečivem vyrobeným z běžných obilovin (pšenice, žito) a svým vzhledem, ale i chutí a vůní neodpovídal chlebu vyrobeném z rýžové mouky.
Na základě konzultace s VÚPP byl chléb zakoupen a byl stanoven obsah lepku (>80 mg/kg chleba).
Obchodnímu řetězci jsme doporučili provést kontrolu tohoto výrobku a jeho složení a v případě nalezení chyby etiketu opravit. V souladu s platnou legislativou týkající se povinného označování alergenních složek by SZPI tento nález považovala za porušení této legislativy. Obsah lepku nesplňuje ani preventivní označení alergenní složky – lepku. Chléb lepek obsahuje a tato skutečnost musí být spotřebiteli předána správným označením výrobku. Od obchodního řetězce přišla informace, že byla provedena kontrola výrobku a specifikace. Došlo k politováníhodnému omylu a to špatnému překladu obalu z anglického jazyka, jednalo se o zahraniční výrobek, kde bylo nutné dát samozřejmě informace v českém jazyce.
Slovo „rye“ bylo přeloženo jako „rýže“, nikoliv jako „žito“.
Informace k celozrnnému bochníku (Kaufland)
4) Kontrola pokrmů, kontrola jídelních lístků
Již delší dobu platí povinnost pro provozovatele potravinářských podniků včetně podniků gastronomických označovat alergenní složky dané legislativou. Pro gastronomii platí, že informace mohou být uvedeny několika způsoby, pro spotřebitele je asi nejlepší a nejpřijatelnější uvedený seznam alergenů (formou číselných kódů) v jídelním lístku přímo u pokrmu.
Legislativa povoluje i další možnosti jako je informace na jídelním lístku „Informace o výskytu alergenů žádejte u obsluhy“ nebo také prostřednictvím zařízení pro vizuální komunikaci. Pracovníci v gastronomii většinou o povinnosti uvádět alergenní složky vědí a legislativou se řídí. Nicméně se státní kontrolní orgány stále potkávají s nedostatky a pochybeními, způsobené neznalostí, pochybením nebo i špatnou znalostí českého jazyka.
Jako příklad uvádíme UDON NUDLE.
Sami jsme se setkali s tím, že v restauraci u Udon nudlí neměli uveden žádný alergen, obsluhu jsme na tuto skutečnost upozornili, bohužel obsluha měla jazykový problém.
Provozovatel o označování alergenů věděl, protože u ostatních pokrmů byly alergeny označeny, alergenní složka pocházející z obilovin obsahujících lepek byla uvedena číselným kódem „1“, bohužel u Udon nudlí nikoliv.
Udon nudle se v potravinách na pranýři objevují často:
Potraviny na pranýři ( 19. 10. 2023) – nebezpečné potraviny!
Potraviny na pranýři ( 26. 7. 2023) – nebezpečné potraviny!
Potraviny na pranýři (11.4.2023) – nebezpečné potraviny!
Naše doporučení:
-
číst řádně informace na obalech potravin; věnovat velkou péči složení potravin;
-
v případě jakéhokoliv podezření nebo pochybností výrobek nekupovat, nafotit obal a zaslat na email či adresu Společnosti pro bezlepkovou dietu (celiak@celiak.cz) nebo Výzkumného ústavu potravinářského;
-
informace na obale lze zkontrolovat nebo zkonzultovat se státními kontrolními orgány; sami můžete podat podnět na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci
-
webové stránky – využívat jen stránky ověřených pacientských spolků, VÚPP nebo SZPI
-
v zařízení gastronomie vždy upozorněte obsluhu, že máte bezlepkovou dietu