Lidé s nesnášenlivostí lepku nemohou být odkázáni pouze na speciálně vyrobené potraviny.
Zařazování běžných potravin přispívá k větší rozmanitosti stravy.
Při výběru vhodných potravin je potřeba bedlivě sledovat složení výrobku.
1. Dle nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům musí být obilovina obsahující lepek, pokud je v potravině přítomna, uvedena ve složení.
2. Povolená tvrzení o nepřítomnosti či sníženém obsahu lepku v potravinách dle prováděcího nařízení komise (EU) č. 828/2014:
- Tvrzení „bez lepku" lze použít pouze tehdy, neobsahuje-li potravina ve stavu, v němž je prodávána konečnému spotřebiteli, více než 20 mg/kg lepku.
- Tvrzení „velmi nízký obsah lepku" lze použít pouze tehdy, pokud u potravin, jež sestávají z jedné nebo více složek vyrobených z pšenice, žita, ječmene, ovsa nebo jejich kříženců, které byly speciálně zpracovány tak, aby v nich byl snížen obsah lepku, nebo tyto složky obsahují, činí obsah lepku v potravině ve stavu, v němž je prodávána konečnému spotřebiteli, nejvýše 100 mg/kg.
- Oves obsažený v potravinách označovaných jako „bez lepku" nebo „s velmi nízkým obsahem lepku" musí být speciálně vyroben, připraven a/nebo zpracován tak, aby bylo zamezeno kontaminaci pšenicí, žitem, ječmenem nebo jejich kříženci, přičemž obsah lepku v ovsu nesmí být vyšší než 20 mg/kg.
3. Preventivní označení na obalech výrobků Může obsahovat stopy lepku (Může obsahovat lepek) - dobrovolné informace, které provozovatel poskytuje v rámci odpovědného přístupu. Pokud výrobce použije tato preventivní označení, musí výrobek splnit limit maximální hodnoty lepku do 50 mg lepku/kg potraviny (tato hodnota je považována SZPI za "stopové množství").
4. Alternativní způsoby značení - nenahrazují povinné značení dle platné legislativy, doplňují ho, slouží pro lepší orientaci zákazníků - logo přeškrtnutého klasu, sdělení typu „vhodné pro celiaky“, „vhodné při bezlepkové dietě“ apod.
5. Éčka - nejsou podstatným zdrojem skrytého lepku a není potřeba se jimi zabývat
Informační leták " Jde to i bez lepku - Jak správně na bezlepkovou dietu" (strana 1, strana 2)
Od 13. prosince 2014 platí nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25.října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům. To mimo jiné stanovuje povinnost poskytnout spotřebitelům informace o alergenních látkách a produktech, které byly použity při výrobě potraviny. Informační povinnost se vztahuje na 14 potravinových alergenů, které jsou nejčastější příčinou alergických reakcí u spotřebitelů a jsou uvedeny v Příloze II. – Látky nebo produkty vyvolávající alergie nebo nesnášenlivost.
Jako alergen číslo 1 jsou uvedeny: Obiloviny obsahující lepek, konkrétně pšenice (např. špalda a khorasan), žito, ječmen, oves nebo jejich hybridní odrůdy a výrobky z nich, kromě:
- glukózových sirupů na bázi pšenice, včetně dextrózy(1);
- maltodextrinů na bázi pšenice(1);
- glukózových sirupů na bázi ječmene;
- obilovin použitých k výrobě alkoholických destilátů, včetně ethanolu zemědělského původu.
(1) A výrobky z nich, pokud zpracování, kterým prošly, nezvyšuje úroveň alergenicity, kterou úřad stanovil pro příslušný základní produkt.
U těchto produktů bylo prokázáno, že v důsledku použité technologie výroby nebo zpracování již výsledná potravina neobsahuje rezidua alergenních látek, původně obsažených v surovině.
Povinnost uvádět na obalu alergeny byla dána už vyhláškou č. 113/2005 Sb. a je zahrnuta i v nařízení č. 1169/2011. Nově se povinnost uvádět na obalu alergeny vztahuje i na označování nebalených potravin a potravin zabalených bez přítomnosti spotřebitele pro účely bezprostředního prodeje. Informace o alergenních látkách musí být v těchto případech uvedeny v blízkosti místa nabídky nebalené potraviny, nebo na obalu potraviny zabalené bez přítomnosti spotřebitele. Pro snadnější přehled musí být alergeny zvýrazněny – barvou, velikostí či typem písma.
Rovněž v restauracích, jídelnách, rychlém občerstvení a ostatních zařízeních společného stravování musí být spotřebiteli zpřístupněny informace o alergenních látkách použitých při přípravě pokrmů, např. uvedením výčtu alergenů v nabídce pokrmů nebo na vyžádání spotřebitele u obsluhy, případně jiným vhodným způsobem. Povinnost se vztahuje i na nápoje.
Informace o alergenních látkách se na obale potraviny uvádí:
– ve složení, přičemž název alergenní látky nebo produktu musí být zvýrazněn tak, aby byl jasně odlišen od ostatních složek (např. typem či stylem písma, nebo barvou pozadí)
– jako výčet alergenních látek za slovem „obsahuje“, není-li na obale výrobku uveden seznam složek
Pokud název potraviny jasně odkazuje na danou alergenní látku, není již další označení alergenu povinné (např. mléčná rýže, žitný chléb).
Od 20.července 2016 platí prováděcí nařízení komise(EU) č.828/2014 o požadavcích na informace o nepřítomnosti či sníženém obsahu lepku v potravinách spotřebitelům, které nahrazuje nařízení komise (ES) č. 41/2009. Ruší se definice potravin pro zvláštní účely a požadavky na označování bezlepkových potravin přechází pod obecné potravinové právo. Stanovuje jednotná evropská pravidla pro označování potravin z hlediska obsahu lepku. Umožňuje deklarovat označení „bez lepku“ i na potravinách určených k běžné spotřebě, což přispívá k větší rozmanitosti stravy při bezlepkové dietě. Různé osoby s nesnášenlivostí lepku mohou snášet různě malá množství lepku. Cílem nařízení je proto umožnit nabídku výrobků s různě nízkým obsahem lepku tak, aby spotřebitelé na trhu nalezli potraviny odpovídající jejich potřebám a míře citlivosti.
Tvrzení „BEZ LEPKU“ lze použít pouze tehdy, neobsahuje-li potravina ve stavu v němž je prodávána konečnému spotřebiteli, více než 20 mg/kg.
Tvrzení „VELMI NÍZKÝ OBSAH LEPKU“ lze použít pouze tehdy, pokud u potravin, jež sestávají z jedné nebo více složek vyrobených z pšenice, žita, ječmene, ovsa nebo jejich kříženců, které byly speciálně zpracovány tak, aby v nich byl snížen obsah lepku, nebo tyto složky obsahují, činí obsah lepku v potravině ve stavu, v němž je prodávána konečnému spotřebiteli, nejvýše 100 mg/kg.
OVES obsažený v potravinách označovaných jako „bez lepku“ nebo „s velmi nízkým obsahem lepku“ musí být speciálně vyroben, připraven a/nebo zpracován tak, aby bylo zamezeno kontaminaci pšenicí, žitem, ječmenem nebo jejich kříženci, přičemž obsah lepku v ovsu nesmí být vyšší než 20 mg/kg.
Za bezlepkové potraviny se považují ty potraviny, které lepek ze své podstaty přirozeně neobsahují. Jako jsou brambory, ovoce, pohanka, ale také potraviny, které ho nesmí obsahovat, protože mají legislativou dané složení např. bílé jogurty, 100 % džusy, džemy a marmelády, šunky.
Spotřebitelé se mohou setkat na obalech s tvrzením „bez lepku“ u potravin, které jsou považovány za přirozeně bezlepkové (rýže, kukuřice, luštěniny, skořápkové plody). Tyto informace jsou podle platné potravinové legislativy v souladu s nařízením (EU) č. 828/2014, které umožňuje, aby potraviny obsahující složky, jež jsou přirozeně bezlepkové, byly označeny výrazy uvádějícími nepřítomnost lepku. Musí být ale splněné obecné podmínky pro uvádění nezavádějících informací stanovené v čl. 7 nařízení (EU) č. 1169/2011 vyvoláním dojmu, že dotčená potravina má zvláštní charakteristiky, pokud všechny podobné potraviny mají tyto stejné charakteristiky. Toho lze dosáhnout např. tak, že označení bez lepku u luštěnin (fazole, čočka, hrách) bude doplněno dovětkem „stejně jako všechny ostatní luštěniny".
Takové výrobky ale mohou nést označení může obsahovat stopy lepku.
Podrobné znění je uvedeno na stránkách SZPI pod názvem „Označování potravin z hlediska obsahu lepku“ .
Přehled potravin, které by neměly nést označení „ bez lepku“
- ze své podstaty lepek neobsahují
- nesmí být označeny mezinárodním symbolem přeškrtnutého klasu
Nezpracovaná zrna obilovin a pseudoobilovin
- rýže, kukuřice, proso (jáhly), čirok, slzovka, teff, amaranth, quinoa, pohanka
Maso, ryby, vejce
- všechny druhy nezpracovaného čerstvého či zmrazeného masa a ryb
- špek, sádlo
- konzervované ryby s vodou/rostlinným olejem a solí, bez přídatných či dalších látek
- vejce
Mléko a mléčné výrobky
- čerstvé mléko, UHT mléko, sterilizované mléko bez aditiv, vitamínů a dalších látek
- čerstvá mléčná smetana a UHT mléčná smetana
- máslo, sýry
- kojenecká umělá výživa
- jogurty bez přídatných látek, vitamínů a dalších látek
Zelenina a luštěniny
- všechny druhy nebalené, čerstvé, mražené, konzervované či sušené zeleniny a luštěnin
Ořechy a semena
- všechny druhy nezpracovaných ořechů a semen s či bez skořápek
Ovoce
- všechny druhy nebaleného, čerstvého, mraženého, konzervovaného či sušeného ovoce
- marmelády a džemy
Nápoje
- ovocné šťávy
- nealkoholické nápoje, minerální vody, čaj, čistá káva
- víno, destiláty
Přírodní sladila
- med, cukr (vyčištěná krystalizována sacharóza), dextróza, fruktóza, glukózový sirup
- náhradní sladidla (např. aspartam, acesulfam K)
Ostatní potraviny včetně ochucovadel
- rostlinný olej
- ocet
- nezpracované koření a aromatické byliny
Ministerstvo zemědělství ČR ve spolupráci se Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí a Státní veterinární správou vypracovalo Národní doporučení pro uvádění informací o možném a nezáměrném výskytu látek nebo produktů vyvolávajících alergie nebo nesnášenlivost v potravinách.
Často diskutovanou otázkou je označení „může obsahovat stopy lepku“ nebo "může obsahovat lepek". Jedná se o tzv. preventivní značení, což jsou vlastně dobrovolné informace, které provozovatel poskytuje v rámci odpovědného přístupu. Cílem preventivního značení je upozornit spotřebitele na riziko nezáměrné kontaminace potraviny alergenní složkou a umožnit tak osobám s alergií nebo nesnášenlivostí informovaný výběr potravin a předcházení nežádoucím reakcím na potravinu. Preventivní značení se používá pouze v případě, kdy alergenní látka nebyla vědomě použita při výrobě potraviny a potravina přesto obsahuje malá množství alergenní složky, která zůstanou ve výrobku po realizaci všech preventivních opatření k zabránění kontaminace alergenní složky.
Příčinou nezáměrné kontaminace potraviny alergenní složkou je nejčastěji použití surovin kontaminovaných alergenní složkou nebo křížová kontaminace při výrobě. Riziko nezáměrné kontaminace nelze v některých případech s ohledem na objektivní technologická omezení nebo technologické podmínky zcela vyloučit, i když provozovatel přijme vhodná preventivní opatření.
Deklarace preventivního značení však provozovatele potravinářského podniku nezbavuje veškeré odpovědnosti za bezpečnost potraviny ve vztahu obsahu alergenní složky. Uvedení preventivního značení neznamená, že potravina může obsahovat alergenní složku v jakémkoliv množství. Pokud vycházíme ze situace, kdy alergen nebyl do potraviny přidán jako složka, ale na obale je uvedeno upozornění pro spotřebitele „Může obsahovat stopy…“, pak by měl být takový alergen pod hodnotou citlivosti akreditované laboratorní metody (na potravinu bude pohlíženo, jakože alergen neobsahuje). Tolerance v žádném právním předpise stanoveny nejsou. Pokud je obsah alergenu v potravině na hranici meze stanovitelnosti akreditované laboratorní metody anebo nepatrně vyšší (např. pro účely kontroly SZPI považuje za nepatrně vyšší hodnoty max. 10 krát vyšší), lze hovořit o stopovém množství a označování by mohlo být považováno za vyhovující. Preventivní označení nezbavuje provozovatele odpovědnosti za dodržování správné výrobní a hygienické praxe.
Kromě pozitivního přínosu pro spotřebitele může mít preventivní značení i negativní dopad na rozmanitost stravy osob trpících alergií nebo intolerancí. Například průzkum zaměřený na používání preventivního značení provedený irskou agenturu (Food Safety Authority of Ireland – 2010) ukázal, že 94 % potravin nesoucích preventivní značení, neobsahovalo detekovatelné množství alergenů.
Preventivní značení by tedy mělo být provozovateli potravinářských podniků používáno pouze při splnění níže uvedených podmínek:
- použití preventivního označení musí být odůvodněné (např. na základě analýzy rizika, screeningu výrobního zařízení nebo výstupní kontroly)
- provozovatel musí přijmout vhodná preventivní opatření k zamezení kontaminace alergenní složkou.
Obdobný průzkum jako v Irsku byl proveden v České republice. Výzkumný ústav potravinářský Praha (VÚPP) ve spolupráci s námi, Společností pro bezlepkovou dietu, otestoval 29 výrobků, na kterých bylo použito označení „může obsahovat stopy lepku“. U 80 % potravin nebylo naměřeno detekovatelné množství lepku, 10 % potravin by spadalo do kategorie bez lepku (do 20mg/kg). Zbývajících 10 % (4 vzorky) by patřilo do kategorie s velmi nízkým obsahem lepku (do 100mg/kg), při jejich následném kontrolním testu, 3 vzorky byly pod hranicí 20 mg/kg.
Dále byste se mohli setkat s označením „vyrobeno v závodě, kde je zpracováván lepek event. pšenice“. Tato věta není z hlediska požadavku deklarace alergenu dostačující.
Pro lepší porozumění uvádíme příklad:
Pokud používáte koření se stopami lepku, které by skutečně obsahovalo stopové množství lepku (tj. max 10 násobek detekce, což odpovídá 50 mg lepku/kg, a přepočtete toto množství na hmotnost spotřebovaného koření, zjistíte, že se jedná o marginální množství.
Informace „může obsahovat stopy lepku“ je dobrovolná informace, kterou provozovatel poskytuje v rámci odpovědného přístupu, cílem je upozornit na riziko nezáměrné kontaminace potraviny alergenem.
Preventivní označení neznamená, že potravina může obsahovat alergenní složku v jakémkoliv množství (do 50mg lepku/kg potraviny). Je na každém, aby si mohl rozhodnout, jestli tyto výrobky bude konzumovat.
Otázka přídatných látek tzv. „éček“ patří mezi celiaky k často diskutovaným tématům. Přídatné látky označené kódem E (éčka) jsou substance, které jsou přidávány do potravin z technologických důvodů, či pro zvýraznění chuti. V Evropské unii není lepek označen jako přídatná látka, i přesto se může do potravin přidávat pro nejrůznější účely: pro zvýšení obsahu proteinů, jako nosič nebo jako zahušťovadlo např. u výrobků se sníženým obsahem tuků.
Díky snahám AOECS (Association of European Coeliac Societes – Mezinárodní asociace evropských společností celiaků) se lepek dostal na seznam látek, které způsobují hypersensitivitu (přecitlivělost) a musí být v každém případě deklarovány. Podle švýcarských a švédských pramenů jsou všechna éčka bezlepková.
Pokud by byl např.škrob či modifikovaný škrob vyroben ze suroviny obsahující lepek, musí to být ve složení uvedeno.
Doplňkům stravy a lékům (léčivým přípravkům) z hlediska bezlepkové diety jsme se již věnovali, vysvětlili jsme rozdíl mezi doplňky stravy
číst více ....Nová příručka Ústavu státu a práva Akademie věd České republiky Průvodce právy pacientů ke stažení ZDE. K vybraným tématům z
číst více ....Na webu Ministerstva práce a sociálních věcí je zveřejněna tisková zpráva „Co nás čeká s rokem 2024? MPSV přináší kompletní
číst více ....Zajistit dostupnost péče pojištěncům je úkolem zdravotní pojišťovny. Nedaří-li se Vám najít vhodného lékaře, obraťte se pomocí formuláře na webu
číst více ....Aktualizovaná rozsáhlá publikace Průvodce zákony pro rodiče na rok 2023, kterou vydává Aperio, obsahuje: jak se rodiče mají vyznat v
číst více ....S účinností od 1. února 2023 vstupuje v platnost vyhláška č. 13/2023 Sb., ze dne 3. 1. 2023, kterou se
číst více ....Státní zemědělská a potravinářská inspekce uskutečnila tematickou kontrolu na obsah lepku v potravinách a pokrmech. Bylo odebráno celkem 35 vzorků,
číst více ....Dle Nařízení (EU) č. 1169/2011 má každý provozovatel zařízení společného stravování povinnost poskytovat konečnému spotřebiteli informace o alergenních látkách a produktech, které
číst více ....