Legislativa

Lidé s nesnášenlivostí lepku nemohou být odkázáni pouze na speciálně vyrobené potraviny.

Zařazování běžných potravin přispívá k větší rozmanitosti stravy.

Při výběru vhodných potravin je potřeba bedlivě sledovat složení výrobku.

1. Dle nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům musí být obilovina obsahující lepek, pokud je v potravině přítomna, uvedena ve složení.

2. Povolená tvrzení o nepřítomnosti či sníženém obsahu lepku v potravinách dle prováděcího nařízení komise (EU) č. 828/2014:

  • Tvrzení „bez lepku" lze použít pouze tehdy, neobsahuje-li potravina ve stavu, v němž je prodávána konečnému spotřebiteli, více než 20 mg/kg lepku.
  • Tvrzení „velmi nízký obsah lepku" lze použít pouze tehdy, pokud u potravin, jež sestávají z jedné nebo více složek vyrobených z pšenice, žita, ječmene, ovsa nebo jejich kříženců, které byly speciálně zpracovány tak, aby v nich byl snížen obsah lepku, nebo tyto složky obsahují, činí obsah lepku v potravině ve stavu, v němž je prodávána konečnému spotřebiteli, nejvýše 100 mg/kg.
  • Oves obsažený v potravinách označovaných jako „bez lepku" nebo „s velmi nízkým obsahem lepku" musí být speciálně vyroben, připraven a/nebo zpracován tak, aby bylo zamezeno kontaminaci pšenicí, žitem, ječmenem nebo jejich kříženci, přičemž obsah lepku v ovsu nesmí být vyšší než 20 mg/kg.

3. Preventivní označení na obalech výrobků Může obsahovat stopy lepku - dobrovolné informace, které provozovatel poskytuje v rámci odpovědného přístupu.

4. Alternativní způsoby značení -  nenahrazují povinné značení dle platné legislativy, doplňují ho, slouží pro lepší orientaci zákazníků - logo přeškrtnutého klasu, sdělení typu „vhodné pro celiaky“, „vhodné při bezlepkové dietě“ apod.

5. Éčka - nejsou podstatným zdrojem skrytého lepku a není potřeba se jimi zabývat

Informační leták " Jde to i bez lepku - Jak správně na bezlepkovou dietu" (strana 1, strana 2)

Od 13. prosince 2014 platí nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25.října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům. To mimo jiné stanovuje povinnost poskytnout spotřebitelům informace o alergenních látkách a produktech, které byly použity při výrobě potraviny. Informační povinnost se vztahuje na 14 potravinových alergenů, které jsou nejčastější příčinou alergických reakcí u spotřebitelů a jsou uvedeny v Příloze II. – Látky nebo produkty vyvolávající alergie nebo nesnášenlivost.

Jako alergen číslo 1 jsou uvedeny: Obiloviny obsahující lepek, konkrétně pšenice (např. špalda a khorasan), žito, ječmen, oves nebo jejich hybridní odrůdy a výrobky z nich, kromě:

  • glukózových sirupů na bázi pšenice, včetně dextrózy(1);
  • maltodextrinů na bázi pšenice(1);
  • glukózových sirupů na bázi ječmene;
  • obilovin použitých k výrobě alkoholických destilátů, včetně ethanolu zemědělského původu.

(1) A výrobky z nich, pokud zpracování, kterým prošly, nezvyšuje úroveň alergenicity, kterou úřad stanovil pro příslušný základní produkt.

U těchto produktů bylo prokázáno, že v důsledku použité technologie výroby nebo zpracování již výsledná potravina neobsahuje rezidua alergenních látek, původně obsažených v surovině.

Povinnost uvádět na obalu alergeny byla dána už vyhláškou č. 113/2005 Sb. a je zahrnuta i v nařízení č. 1169/2011. Nově se povinnost uvádět na obalu alergeny vztahuje i na označování nebalených potravin a potravin zabalených bez přítomnosti spotřebitele pro účely bezprostředního prodeje. Informace o alergenních látkách musí být v těchto případech uvedeny v blízkosti místa nabídky nebalené potraviny, nebo na obalu potraviny zabalené bez přítomnosti spotřebitele. Pro snadnější přehled musí být alergeny zvýrazněny – barvou, velikostí či typem písma.

Rovněž v restauracích, jídelnách, rychlém občerstvení a ostatních zařízeních společného stravování musí být spotřebiteli zpřístupněny informace o alergenních látkách použitých při přípravě pokrmů, např. uvedením výčtu alergenů v nabídce pokrmů nebo na vyžádání spotřebitele u obsluhy, případně jiným vhodným způsobem. Povinnost se vztahuje i na nápoje.

Informace o alergenních látkách se na obale potraviny uvádí:

– ve složení, přičemž název alergenní látky nebo produktu musí být zvýrazněn tak, aby byl jasně odlišen od ostatních složek (např. typem či stylem písma, nebo barvou pozadí)

– jako výčet alergenních látek za slovem „obsahuje“, není-li na obale výrobku uveden seznam složek

Pokud název potraviny jasně odkazuje na danou alergenní látku, není již další označení alergenu povinné (např. mléčná rýže, žitný chléb).

Od 20.července 2016 platí prováděcí nařízení komise(EU) č.828/2014 o požadavcích na informace o nepřítomnosti či sníženém obsahu lepku v potravinách spotřebitelům, které nahrazuje nařízení komise (ES) č. 41/2009. Ruší se definice potravin pro zvláštní účely a požadavky na označování bezlepkových potravin přechází pod obecné potravinové právo. Stanovuje jednotná evropská pravidla pro označování potravin z hlediska obsahu lepku. Umožňuje deklarovat označení „bez lepku“ i na potravinách určených k běžné spotřebě, což přispívá k větší rozmanitosti stravy při bezlepkové dietě. Různé osoby s nesnášenlivostí lepku mohou snášet různě malá množství lepku. Cílem nařízení je proto umožnit nabídku výrobků s různě nízkým obsahem lepku tak, aby spotřebitelé na trhu nalezli potraviny odpovídající jejich potřebám a míře citlivosti.

Tvrzení „BEZ LEPKU“ lze použít pouze tehdy, neobsahuje-li potravina ve stavu v němž je prodávána konečnému spotřebiteli, více než 20 mg/kg.

Tvrzení „VELMI NÍZKÝ OBSAH LEPKU“ lze použít pouze tehdy, pokud u potravin, jež sestávají z jedné nebo více složek vyrobených z pšenice, žita, ječmene, ovsa nebo jejich kříženců, které byly speciálně zpracovány tak, aby v nich byl snížen obsah lepku, nebo tyto složky obsahují, činí obsah lepku v potravině ve stavu, v němž je prodávána konečnému spotřebiteli, nejvýše 100 mg/kg.

OVES obsažený v potravinách označovaných jako „bez lepku“ nebo „s velmi nízkým obsahem lepku“ musí být speciálně vyroben, připraven a/nebo zpracován tak, aby bylo zamezeno kontaminaci pšenicí, žitem, ječmenem nebo jejich kříženci, přičemž obsah lepku v ovsu nesmí být vyšší než 20 mg/kg.

Ministerstvo zemědělství ČR ve spolupráci se Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí a Státní veterinární správou vypracovalo Národní doporučení pro uvádění informací o možném a nezáměrném výskytu látek nebo produktů vyvolávajících alergie nebo nesnášenlivost v potravinách.

Často diskutovanou otázkou je označení „může obsahovat stopy lepku“ Jedná se o tzv. preventivní značení, což jsou vlastně dobrovolné informace, které provozovatel poskytuje v rámci odpovědného přístupu. Cílem preventivního značení je upozornit spotřebitele na riziko nezáměrné kontaminace potraviny alergenní složkou a umožnit tak osobám s alergií nebo nesnášenlivostí informovaný výběr potravin a předcházení nežádoucím reakcím na potravinu. Preventivní značení se používá pouze v případě, kdy alergenní látka nebyla vědomě použita při výrobě potraviny a potravina přesto obsahuje malá množství alergenní složky, která zůstanou ve výrobku po realizaci všech preventivních opatření k zabránění kontaminace alergenní složky.

Příčinou nezáměrné kontaminace potraviny alergenní složkou je nejčastěji použití surovin kontaminovaných alergenní složkou nebo křížová kontaminace při výrobě. Riziko nezáměrné kontaminace nelze v některých případech s ohledem na objektivní technologická omezení nebo technologické podmínky zcela vyloučit, i když provozovatel přijme vhodná preventivní opatření.

Deklarace preventivního značení však provozovatele potravinářského podniku nezbavuje veškeré odpovědnosti za bezpečnost potraviny ve vztahu obsahu alergenní složky. Uvedení preventivního značení neznamená, že potravina může obsahovat alergenní složku v jakémkoliv množství. Pokud vycházíme ze situace, kdy alergen nebyl do potraviny přidán jako složka, ale na obale je uvedeno upozornění pro spotřebitele „Může obsahovat stopy…“, pak by měl být takový alergen pod hodnotou citlivosti akreditované laboratorní metody (na potravinu bude pohlíženo, jakože alergen neobsahuje). Tolerance v žádném právním předpise stanoveny nejsou. Pokud je obsah alergenu v potravině na hranici meze stanovitelnosti akreditované laboratorní metody anebo nepatrně vyšší (např. pro účely kontroly SZPI považuje za nepatrně vyšší hodnoty max. 10 krát vyšší), lze hovořit o stopovém množství a označování by mohlo být považováno za vyhovující. Preventivní označení nezbavuje provozovatele odpovědnosti za dodržování správné výrobní a hygienické praxe.

Kromě pozitivního přínosu pro spotřebitele může mít preventivní značení i negativní dopad na rozmanitost stravy osob trpících alergií nebo intolerancí. Například průzkum zaměřený na používání preventivního značení provedený irskou agenturu (Food Safety Authority of Ireland – 2010) ukázal, že 94 % potravin nesoucích preventivní značení, neobsahovalo detekovatelné množství alergenů.

Preventivní značení by tedy mělo být provozovateli potravinářských podniků používáno pouze při splnění níže uvedených podmínek:

  • použití preventivního označení musí být odůvodněné (např. na základě analýzy rizika, screeningu výrobního zařízení nebo výstupní kontroly)
  • provozovatel musí přijmout vhodná preventivní opatření k zamezení kontaminace alergenní složkou.

Obdobný průzkum jako v Irsku byl proveden v České republice. Výzkumný ústav potravinářský Praha (VÚPP) ve spolupráci s námi, Společností pro bezlepkovou dietu, otestoval 29 výrobků, na kterých bylo použito označení „může obsahovat stopy lepku“. U 80 % potravin nebylo naměřeno detekovatelné množství lepku, 10 % potravin by spadalo do kategorie bez lepku (do 20mg/kg). Zbývajících 10 % (4 vzorky) by patřilo do kategorie s velmi nízkým obsahem lepku (do 100mg/kg), při jejich následném kontrolním testu, 3 vzorky byly pod hranicí 20 mg/kg.

Dále byste se mohli setkat s označením „vyrobeno v závodě, kde je zpracováván lepek event. pšenice“. Tato věta není z hlediska požadavku deklarace alergenu dostačující.

Pro lepší porozumění uvádíme příklad:

Pokud používáte koření se stopami lepku, které by skutečně obsahovalo stopové množství lepku (tj. max 10 násobek detekce, což odpovídá 50 mg lepku/kg, a přepočtete toto množství na hmotnost spotřebovaného koření, zjistíte, že se jedná o marginální množství.

Informace „může obsahovat stopy lepku“ je dobrovolná informace, kterou provozovatel poskytuje v rámci odpovědného přístupu, cílem je upozornit na riziko nezáměrné kontaminace potraviny alergenem.
Preventivní označení neznamená,  že potravina může obsahovat alergenní složku v jakémkoliv množství. Je na každém, aby si mohl rozhodnout, jestli tyto výrobky bude konzumovat.

Účelem nařízení (ES) č. 41/2009 je sjednotit označování informací o obsahu lepku. Nařízení stanovuje jednotný způsob uvádění informací o obsahu lepku, avšak zároveň nezakazuje uvádění alternativních způsobů označení nad rámec požadavků platných právních předpisů, jejichž cílem by mělo být usnadnit spotřebiteli s nesnášenlivostí lepku výběr vhodných potravin. V praxi se jedná např. o logo přeškrtnutého klasu, sdělení typu „vhodné pro celiaky“„vhodné při bezlepkové dietě“ apod. Pro všechny výše uvedené alternativní dobrovolné způsoby označení platí, že je možné je použít za předpokladu, že neuvádí spotřebitele v omyl a za podmínky, že budou doplněny stanoveným označením dle nařízení (ES) č. 41/2009, tzn. údajem „bez lepku“ nebo „velmi nízký obsah lepku.“ Nařízení komise (ES) č. 41/2009 bylo zrušeno nařízením Evropského parlamentu a rady (EU) č. 609/2013, který ruší definici potraviny pro zvláštní výživu. Z důvodu zachování kontinuity bylo dne 30. července 2014 v Úředním věstníku EU vydáno nové prováděcí nařízení komise (EU) k nař. č. 1169/2011 č. 828/2014  o požadavcích na informace o nepřítomnosti či sníženém obsahu lepku v potravinách  spotřebitelům, které začne platit od 20. července 2016. Tím přechází požadavky na označování bezlepkových potravin pod obecné potravinové právo.
Dle Nařízení (EU) č. 1169/2011 má každý provozovatel zařízení společného stravování povinnost poskytovat konečnému spotřebiteli informace o alergenních látkách a produktech, které byly použity při přípravě potraviny (pokrmu) a jsou v konečném výrobku stále přítomny byť v pozměněné formě. Tato povinnost se vztahuje na všechny typy zařízení společného stravování bez výjimky (např. restaurace, rychlé občerstvení, kavárny, cukrárny, bary, jídelny, menzy atd.). SZPI – Označování alergenů v provozovnách společného stravování

Otázka přídatných látek tzv. „éček“ patří mezi celiaky k často diskutovaným tématům. Přídatné látky označené kódem E (éčka) jsou substance, které jsou přidávány do potravin z technologických důvodů, či pro zvýraznění chuti. V Evropské unii není lepek označen jako přídatná látka, i přesto se může do potravin přidávat pro nejrůznější účely: pro zvýšení obsahu proteinů, jako nosič nebo jako zahušťovadlo např. u výrobků se sníženým obsahem tuků.

Díky snahám AOECS (Association of European Coeliac Societes – Mezinárodní asociace evropských společností celiaků) se lepek dostal na seznam látek, které způsobují hypersensitivitu (přecitlivělost) a musí být v každém případě deklarovány. Podle švýcarských a švédských pramenů jsou všechna éčka bezlepková.

Pokud by byl např.škrob či modifikovaný škrob vyroben ze suroviny obsahující lepek, musí to být ve složení uvedeno.

22
Bře

Přehled zdravotních pojišťoven, které poskytují příspěvky na bezlepkovou dietu

VZP –  až  6 000 Kč ročně pro nezaopatřené děti až  do 26 let včetně  Více informací a podmínky čerpání najdete na http://www.vzp.cz/klienti/vyhody-a-prispevky/financni-prispevky/bezlepkova-dieta

OZP  – 500 Kč pro dospělé v rámci programu Moje odměna info na http://www.ozp.cz/index.php?pro_dospele

ČPZP1 500 Kč bez rozdílu věku info na http://www.cpzp.cz/clanek/3504-0-Preventivni-programy-CPZP-v-roce-2013.html v rámci balíčku mix

ZPŠ – 1 500 Kč bez rozdílu věku, info na konci tabulky  http://www.zpskoda.cz/pojistenec/zdravotni-programy-2013/zlepsene-sluzby 

Revírní bratrská pokladna500 Kč – bez rozdílu věku v rámci zdravotního programu  , info na http://www.rbp-zp.cz/pro-pojistence/balicky-prevence/ 

 

číst více ....
16
Lis

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) se věnoval problematice alkoholu a alergenů. Zaměřil se na destiláty, které jsou vyráběné z obilovin, jako je např. whisky, gin, vodka apod.
Princip jejich výroby, destilace, spočívá ve využití rozdílné těkavosti kapalných látek. Proces výroby destilátů z obilovin probíhá zkráceně takto: Z obilovin se získá škrob, z něj získaného cukru fermentací vzniká alkohol, posléze se přechází k destilaci. Těkavé látky jsou oddestilovány do finálního destilátu, látky netěkavé (tuky, bílkoviny, nezkvašené sacharidy, minerální látky) zůstávají v původním zfermentovaném materiálu (kvasu). To je pro celiaka důležité. V konečném produktu by při řádně provedené destilaci neměly být netěkavé látky, jako jsou právě alergenní bílkoviny a peptidy, tedy lepek.

Úřad dospěl k závěru, že při řádně provedené destilaci nepřejdou do konečného výrobku bílkoviny ani peptidy převyšující 1 mg/l celkových proteinů a 0,4 mg/kg lepku, neboť nejsou těkavé.
Možné nežádoucí alergické reakce po požití alkoholu jsou podle studií Úřadu spojeny s chemickými látkami, které se do alkoholu přidávají, případně může jít o reakci na samotný etanol. Možné reakce tedy nejsou spojeny s intolerancí lepku.

Závěr: Destiláty nepředstavují z hlediska správného dodržování bezlepkové diety důvod k obavám.

číst více ....
5
Lis

S účinností od 1. 12. 2012 dochází k některým změnám ve vyplácení sociálních dávek. Celiaků by se mohl týkat souběh rodičovského příspěvku a příspěvku na péči. Další změnou je vyšší příspěvek těžce postiženým dětem předškolního věku.

Více podrobností najdete v tiskové zprávě MPSV na http://www.mpsv.cz/files/clanky/13682/tz_171112a.pdf

číst více ....
23
Čvc

Zákon jednoznačně stanoví, že každý občan, který potřebuje nějakou sociální dávku, musí zároveň být držitelem S-karty. To znamená, že pokud by si někdo nevyzvedl kartu sociálních systémů, tak mu nebudou poskytovány dávky. Jedná se o všechny dávky kromě dávek nemocenských a důchodových, které nebudou zatím poskytovány prostřednictvím S-karty. Jakmile budete vyzváni příslušným pracovištěm Úřadu práce, k vyzvednoutí karty sociálních systémů, neprodleně tak učiňte. Na této kartě bude zároveň poznamenáno, zda držitel karty má přiznanou průkazku TP, ZTP nebo ZTP/P a bude zde uveden symbol osoby neslyšící, případně nevidomé.
Zákony č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením v § 19, odst. 3 a dále zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře v § 58, odst. 3 stanoví, že držitel karty si sám určí způsob výplaty dávek. Proto můžete při přebírání karty sociálních systémů na vašem Úřadu práce zároveň odevzdali následující prohlášení:
„Žádám, na základě § 19, odst. 3, zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a odst. 3, § 58, zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, aby dávky pro osoby se zdravotním postižením, které pobírám a dávky státní sociální podpory, které pobírám, byly trvale odesílány poštovní poukázkou na moji adresu.“ Pokud budete chtít dostávat peníze na Váš účet, tak místo poštovní poukázky napíšete číslo vašeho bankovního účtu. Toto prohlášení je potřeba podepsat a napsat datum a adresu. Na základě tohoto prohlášení vám musí být peníze poskytovány stejně jako doposud. To znamená buďto poštovní poukázkou nebo na váš bankovní účet.

číst více ....
25
Čvn

MPSV informuje o nové kartě sociálních systémů – tzv. SKartě. Tato karta bude sloužit i pro výplatu příspěvků na péči.
Více informací najdete na http://www.helpnet.cz/aktualne/53130-3/mspv-informuje-o-skarte-pro-osoby-se-zdravotnim-postizenim

číst více ....
4
Čvn

Jak postupovat při přeposuzování dosud přiznaných příspěvků na péči přináší portál Pečuj doma.
Odkaz najdete na http://www.helpnet.cz/aktualne/oznameni-pozvanky/53037-3

číst více ....