Legislativa

Od 1. 1. 2011 dochází k řadě změn v působnosti MPSV.
Jejich přehled najdete na http://www.mpsv.cz/files/clanky/10059/tz_211210a.pdf

V rámci úsporných opatření navrhovali zákonodárci od roku 2011 mimo jiné úplné zrušení sociálního příplatku v rámci dávek státní sociální podpory. Balíček úsporných opatření byl nakonec schválen a podepsán prezidentem s pozměňovacím návrhem, který se týkal ponechání sociálního příplatku pro rodiny se zdravotně postiženým dítětem, prozatím do konce roku 2012.

Rodinám se zdravými dětmi bude sociální příplatek vyplacen naposledy za měsíc prosinec 2010. O zániku nároku od 1.1.2011 zašle úřad práce rodině sdělení.

**Bližší informace o podmínkách ponechání sociálního příplatku:**

Nárok na sociální příplatek nadále mají rodič/e pečující alespoň o 1 nezaopatřené dítě, které je dlouhodobě nemocné, dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené, anebo je-li alespoň 1 z rodičů pečujících o nezaopatřené dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižený nebo je nezaopatřeným dítětem, které je dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě nemocné.

Ve výše uvedených případech sociální příplatek náleží i po 31. prosinci 2010 podle právní úpravy platné přede dnem 1. ledna 2011, nejpozději však do 31. prosince 2012.

S účinností od 1. 6. 2010 vstupují v platnost změny zákona o pomoci v hmotné nouzi. Více na http://www.helpnet.cz/aktualne/oznameni-pozvanky/37265-3

Tři stupně invalidity zavádí od 1. ledna 2010 zákon č. 306/2008 Sb., který novelizuje současný zákon o důchodovém pojištění č. 155/1995 Sb. Jde o součást I. etapy důchodové reformy.

Nový právní předpis stanoví, že pojištěnec bude invalidní, jestliže mu kvůli dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu poklesne pracovní schopnost nejméně o 35 %.

Na míře poklesu bude záviset stupeň invalidity:
– 1. stupeň se bude týkat lidí, jejichž pracovní schopnost poklesla nejméně o 35 %, nejvíce však o 49 %.
– Invalidita 2. stupně bude znamenat pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, nejvíce však o 69 %.
– Nejtěžší, tj. 3. stupeň invalidity se bude týkat těch osob, kterým poklesla pracovní schopnost nejméně o 70 %.

V souvislosti s třístupňovou invaliditou Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo vyhlášku, která nově stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě. Předpis, který upravuje i posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity, nahradí dosavadní vyhlášku č. 284/1995 Sb., včetně příloh č. 2 – 4.

Vyhláška č. 359 byla publikována ve Sbírce zákonů 20. října 2009. Vyhláška z roku 1995 už nebyla v souladu s aktuálními poznatky o dopadech zdravotních postižení na pracovní schopnost. Vyplývá to i z odborných podkladů České lékařské společnosti J. E. Purkyně (ČSL JEP). Podle nich prognózu řady dříve nepříznivých stavů zlepšují nové a včasné lékařské metody v oblasti diagnostiky a léčby.

Moderní medicína rovněž zmenšuje negativní důsledky a přispívá ke zlepšení kvality života a ke zvýšení schopnosti pracovního uplatnění. ČSL JEP, v čele s profesorem MUDr. Jaroslavem Blahošem, Dr.Sc., jako garantem odborné problematiky, se posuzováním zdravotního stavu, pracovní schopnosti a funkčních schopností pro jednotlivé okruhy zdravotních postižení detailně zabývala cca 3 roky, využívala přitom aktuální lékařské metody. S výsledky analýz a rozborů tito přední odborníci seznámili veřejnost v říjnu 2008 a v březnu 2009 v Lékařském domě. A dále také účastníky semináře v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, který se konal letos 9. dubna.

Z odborných závěrů lékařských expertů bylo zřejmé, že je třeba pohled na posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti sladit s aktuálními možnostmi moderní medicíny. Poznatky ČSL JEP proto MPSV implementovalo do nové vyhlášky o posuzování invalidity. Ta mimo jiné zavádí pozitivní přístup k zhodnocení a využití zachované pracovní schopnosti, včetně vymezení zcela mimořádných podmínek pro výdělečnou činnost. Posiluje i právní jistoty posuzovaných pojištěnců, protože stanovuje náležitosti posudku jako výsledku posouzení zdravotního stavu, poklesu pracovní schopnosti a invalidity.

Cílem vyhlášky není ušetřit na osobách se zdravotním postižením. Podstatou změny je po cca 15 letech poskytnout klientům systému důchodového pojištění a posudkové službě sociálního zabezpečení moderní právní předpis, který respektuje pokroky v medicíně. Stejně jako není dnes možné diagnostikovat a léčit podle poznatků lékařské vědy z roku 1995, není možné posuzovat zdravotní stav a pracovní schopnost na základě 15 let starých znalostí.

Štěpánka Filipová
vedoucí oddělení styků s veřejností a tisková mluvčí MPSV
24.10.2009 15:00

Změny v zákoně o sociálních službách
#####################################

Prvním srpnem nabývá účinnosti novela zákona o sociálních službách, jež vnáší do současného systému několik zásadních změn. Jde zejména o zvýšení měsíčního příspěvku pro lidi s největším postižením, o zmírnění podmínek pro vznik nároku na příspěvek pro chronicky nemocné děti do 18 let a o změnu výplaty příspěvku na péči pro dospělé.
„Jednou z našich priorit je zajistit kvalitní péči těm, kteří ji skutečně potřebují. Novela zvyšuje od 1. srpna 2009 měsíční příspěvek pro lidi s největším postižením, o něž je péče nejnáročnější, na 12 tisíc korun měsíčně. Týká se to zhruba 25 000 osob, což představuje dopad na státní rozpočet ve výši cca 300 milionů korun,“ říká Petr Šimerka, ministr práce a sociálních věcí.
Dále dochází od 1. srpna ke zmírnění podmínek pro vznik nároku na příspěvek na péči pro děti do 18 let tak, aby na něj dosáhly především děti chronicky nemocné (např. diabetes, fenylketonurie, celiakie, nádorová onemocnění apod.), a to tak, že se snižuje se počet úkonů, které zakládají nárok na přiznání příspěvku na péči u dětí do 18 let. Zhruba 4 000 dětí do 18 let nově vznikne nárok na příspěvek na péči ve stupni I, což obnáší 140 milionů Kč ročně nového mandatorního dopadu a maximálně 1 000 dětí do 18 let může být posouzeno nově tak, že jim vznikne nárok na výplatu příspěvku na péči nikoliv ve stupni I jako doposud, ale ve stupni II, což představuje asi 24 milionů Kč ročně nového mandatorního dopadu.

Jak žádat o příspěvek
**********************

„Na ministerstvu jsme také analyzovali způsob využívání příspěvku na péči a výsledky jsou málo uspokojivé. Proto musíme nezbytně přikročit k takovým regulacím, které mohou zajistit, aby příjemce využíval příspěvek účelné a hospodárně,“ vysvětluje ministr Petr Šimerka. Žadatel o příspěvek bude povinen již při podání žádosti uvést jakým způsobem a kým mu bude nebo již je péče poskytována. Pokud tuto informaci ani po výzvě ze strany správního orgánu neuvede, nemůže mu vzniknout nárok na dávku. Podle současných poznatků tento údaj neuvádí cca 6 % příjemců příspěvku (téměř 20 tisíc osob). V těchto případech pak není možné zajistit účelné využití dávky nebo zkontrolovat správnost jejího použití.
Obecní úřady obcí s rozšířenou působností budou moci provádět kontroly využití příspěvku na péči efektivnějším způsobem. Je to dáno jednak tím, že novela zavedla přesný výčet okolností, které musí být podrobeny kontrole a současně budou mít pracovníci obecních úřadů k dispozici přesný výčet činností (z výsledku posouzení lékařskou posudkovou službou), ve kterých příjemce dávky vyžaduje pomoc či podporu. Kontrola se tedy bude moci zaměřit na to, zda jde příspěvek využíván za účelem zajištění péče a současně na to, zda je péče správně zaměřena.

Mění se způsob výplaty
***********************

Od 1. ledna 2010 se zcela mění vyplácení příspěvku na péči v I. stupni u dospělých osob. Nově se totiž zavádí tzv. „kombinovaný“ způsob výplaty. Jedna polovina z dávky ve výši 2 000 Kč měsíčně bude vyplácena peněžně a druhá formou věcného plnění. Tím se rozumí výplata za pomocí nepeněžních nosičů, které budou uplatnitelné pouze u registrovaných poskytovatelů služeb sociální péče jako úhrada za péči. Forma nepeněžních nosičů bude předmětem veřejné zakázky, kterou podle zákona musí MPSV vyhlásit nejpozději do března roku 2010. Než bude vybrán dodavatel, bude nepeněžní formu výplaty zajišťovat ministerstvem provozovaný informační systém. Paušální uplatnění věcné výplaty by však v některých případech mohlo způsobit znevýhodnění některých příjemců dávky. Může se totiž stát, že v místě, kde člověk žije, nebude vhodná služba nebo by mohlo dojít k omezení neformálních způsobů péče především ze strany osob blízkých. Dojde-li k těmto situacím, může být příspěvek na péči na základě rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností i nadále poskytován v plné hodnotě v penězích. Aby obecní úřady obcí s rozšířenou působností zvládly výše uvedené rozšíření agend, navyšuje příspěvek na tento výkon státní správy obcím s rozšířenou působností o 200 milionů Kč.

Efektivní kontrola
********************

Dosavadní právní úprava ukládala krajsk0ým úřadům provádět současně inspekci kvality sociálních služeb a kontrolu dodržování registračních podmínek, tj. základních zákonných podmínek, které opravňují organizaci poskytovat sociální službu. Ke zvýšení pružnosti a efektivity kontrol poskytování služeb dojde k oddělení kontroly registračních podmínek a inspekce kvality sociálních služeb. Krajské úřady tedy budou moci provádět účelově cílené kontroly základních povinností poskytovatelů a inspekce kvality se zbaví břemene úkonů, které mají spíše administrativní charakter. Měla by se proto více zaměřovat na aspekty dodržování práv a oprávněných zájmů uživatelů sociálních služeb.
S cílem zintenzivnit inspekční činnost ministerstva, které ze zákona provádí inspekce kvality u poskytovatelů zřizovaných kraji, provede ministerstvo do konce roku 2009 zásadní organizační změny tak, aby bylo zajištěno plošné provádění inspekcí u sociálních služeb, které zřizují kraje. Jedná se především o pobytové služby sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením.

Důraz na odbornost
*******************

Je všeobecně známo, že kvalita sociálních služeb je odvozena především od rozvoje profesních znalostí a dovedností pracovníků v sociálních službách. Z toho důvodu je novelou zákona o sociálních službách lépe upravena oblast podmínek odborné způsobilosti pracovníků v sociálních službách a sociálních pracovníků. Novelou je stanovena povinnost dalšího vzdělávání pracovníků v sociálních službách a sociálních pracovníků. Lidé, kteří působí v těchto profesích, budou povinni absolvovat minimálně 24 hodin dalšího vzdělávání ročně. Tato povinnost je samozřejmě ve smyslu zákoníku práce vztažena také na jejich zaměstnavatele, tj. na povinnost zajistit zaměstnancům podmínky pro toto vzdělávání.
Aby byl garantován dostatek možností dalšího vzdělávání, dochází taktéž ke zpřesnění procesu akreditací vzdělávacích programů a institucí. Tento proces je v kompetenci MPSV. V současnosti MPSV akredituje ročně řádově stovky vzdělávacích programů pro sociální pracovníky a pracovníky v sociálních službách. Novelou zákona dochází taktéž k rozšíření cílových skupin pro akreditaci vzdělávacích programů, a to o cílovou skupinu managementu sociálních služeb a především pro cílovou skupinu neformálně pečujících, tj. lidí, kteří pečují o své blízké doma. Pro úspěšný rozvoj vzdělávání v sociálních službách je nastaven také systém čerpání Evropského sociálního fondu v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. V programovacím období 2007 až 2015 jsou pro tuto oblast určeny téměř 2 miliardy Kč.

V systému půl milionu lidí
****************************

Systém sociálních služeb využívá ročně cca 500 tisíc osob (např. 110 tisíc klientů pečovatelské služby, 15 tisíc klientů osobní asistence, 70 tisíc lůžek v pobytových zařízeních služeb sociální péče, 15 tisíc lůžek v azylových domech a noclehárnách apod.). Sociální služby zaměstnávají 55 tisíc pracovníků (v přepočtených úvazcích). Celkové náklady systému se pohybují ročně v rozmezí 33 až 35 miliard Kč. Z toho státní rozpočet zajišťuje cca 24 miliard. Kč formou výplaty příspěvku na péči (18 mld. Kč) a dotacemi na poskytování sociálních služeb (6 mld. Kč). Takto rozsáhlý systém vyžaduje, aby byl trvale analyzován. K provádění analýz, které mohou identifikovat podstatné jevy a trendy při poskytování sociálních služeb, je nezbytné zajistit objektivizovaný systém sběru dat o sociálních službách.
Z tohoto důvodu zavádí novela zákona ucelený systém sběru dat o poskytovatelích sociálních služeb. Půjde o otevřený informační systém, který poskytovatelé služeb budou povinni v pravidelných ročních cyklech naplňovat. MPSV připraví internetovou aplikaci pro vkládání dat, jež budou ve srozumitelné formě k dispozici všem aktérům v sociálních službách. Poskytovatelé budou moci porovnávat podmínky poskytování služeb mezi sebou, veřejná správa bude analyzovat fungování sítě sociálních služeb z hlediska jejich dostupnosti a efektivity a v neposlední řadě uživatelé služeb budou vybaveni dostatkem informací, které jim usnadní například výběr služby.

Štěpánka Filipová
vedoucí oddělení styků s veřejností a tisková mluvčí MPSV

  .[MsoNormal]

+
„Příloha: č.j. 2008/514 – 33

„:[/download/Priloha2008 514 33.doc] .[MsoNormal]

Od 1. července 2006 vzroste minimální mzda (MM) o 5,1 %. Měsíčně tak budou lidé, kteří minimální mzdu pobírají, dostávat místo současných 7 570 Kč 7 955 Kč. Minimální hodinová mzda vzroste ze 44,70 Kč na 48,10 Kč. Tento krok společně s dalšími opatřeními v oblasti zaměstnanosti, daní a sociální politiky směřuje k zatraktivnění pracovních příjmů před příjmy ze sociálních dávek.

Kromě pozitivního vlivu vedoucího k motivaci k práci a zlepšení životních podmínek zaměstnanců očekává Ministerstvo práce a sociálních věcí příznivý dopad také ve sféře podnikání. Tím, že se zvýší příjem lidí pobírajících minimální mzdu, bude možné snížit objem prostředků určených na mandatorní výdaje v oblasti sociálních dávek. A to zase umožní postupně snižovat daňové odvody zaměstnavatelům. Vyšší kupní síla obyvatel navíc rozšíří poptávku po zboží a službách, které firmy nabízejí (stimulace vlivu na růst výroby a služeb).
Minimální mzda je nejnižší peněžité plnění, které je zaměstnavatel podle zákoníku práce povinen poskytnout zaměstnanci za vykonanou práci. Výši a podmínky pro její poskytování stanovuje vláda svým nařízením. Naposledy se zvýšila od 1. ledna 2006. V podnikatelské sféře je možné dohodnout prostřednictvím kolektivní smlouvy minimální mzdu vyšší.

*Zdroj: Portál MPSV*

**Finanční situace lidí, kteří musí dodržovat dietu ze zdravotních důvodů, se zlepší**
Od 1. července 2006 se zlepší finanční situace sociálně potřebných občanů, kteří musí ze zdravotních důvodů dodržovat dietní stravování.

Vyplývá to z vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí, kterou dne 30. 5. 2006 podepsal místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Nová právní úprava tak novelizuje dosavadní vyhlášku č. 308/2003 Sb. Při posuzování sociální potřebnosti lidí, kteří se musí dietně stravovat, se zvyšuje částka životního minima potřebná k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb občana (2 400 Kč pro dospělého jednotlivce) následovně:

+ u diety nízkobílkovinné o 850 Kč,
+ u diety při dialýze o 850 Kč, 
+ u diety pankreatické o 900 Kč, 
+ u diety nízkocholesterolové při hypercholesterolemii nebo hyperlipoproteinemii o 900 Kč, 
+ u diety diabetické o 1 000 Kč, 
+ u diety při onemocnění fenylketonurií o 2 000 Kč, 
+ u diety při onemocnění celiakií o 2 400 Kč.

V dosavadní právní úpravě se u diety při onemocnění celiakií a fenylketonurií výše uvedená částka zvyšovala shodně (naposledy o 1800 Kč měsíčně). Na základě výsledků studie bylo prokázáno, že lidé s diagnózou celiakální sprue mají v porovnání s ostatními osobami trpícími nemocemi, které také vyžadují nákladné dietní stravování, nejvyšší náklady na svou výživu. Ceny speciálních bezlepkových potravin jsou několikanásobně vyšší než ceny obdobných potravin pro běžnou nebo racionální stravu. Výzkumy prokázaly, že náklady na stravování při tomto druhu onemocnění jsou přibližně o 2400 Kč vyšší než náklady na racionální (běžnou) stravu.

Lidé včetně dětí, kteří uvedenými nemocemi trpí a nemají dostatek postředků k úhradě nákladné diety, se mohou obrátit na příslušné pověřené obecní úřady podle místa trvalého bydliště a tam požádat o dávku sociální péče. K žádosti musí doložit doporučení příslušného odborného lékaře. Zároveň musí doložit údaje o výši příjmu a výdajích. Správní orgán poté posoudí v rámci řízení o přiznání uvedené dávky celkové sociální a majetkové poměry žadatele, popř. společně posuzovaných osob. .{align:left}

Do 30. 9. 2003 poskytoval stát na vybrané potraviny potřebné k dodržování bezlepkové diety plošně dotace – v průměru 2 500 Kč ročně. Dne 1. 10. 2003 vešla v účinnost novela zákona č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů, a celý systém změnila. Od tohoto data jsou příspěvky na potraviny nutné k dodržování bezlepkové diety poskytovány adresně, a to prostřednictvím dávky sociální péče vázané na sociální potřebnost občana. .{align:left}

Kateřina Beránková, tisková mluvčí MPSV .{align:right}