Legislativa

Lidé s nesnášenlivostí lepku nemohou být odkázáni pouze na speciálně vyrobené potraviny. Zařazování běžných potravin přispívá k větší rozmanitosti stravy. Při výběru vhodných potravin je potřeba bedlivě sledovat složení výrobku.

1. Dle nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům musí být lepek, pokud je v potravině přítomen, uveden ve složení.

2. Povolená tvrzení o nepřítomnosti či sníženém obsahu lepku v potravinách dle prováděcího nařízení komise (EU) č. 828/2014:

  • Tvrzení „bez lepku" lze použít pouze tehdy, neobsahuje-li potravina ve stavu, v němž je prodávána konečnému spotřebiteli, více než 20 mg/kg lepku.
  • Tvrzení „velmi nízký obsah lepku" lze použít pouze tehdy, pokud u potravin, jež sestávají z jedné nebo více složek vyrobených z pšenice, žita, ječmene, ovsa nebo jejich kříženců, které byly speciálně zpracovány tak, aby v nich byl snížen obsah lepku, nebo tyto složky obsahují, činí obsah lepku v potravině ve stavu, v němž je prodávána konečnému spotřebiteli, nejvýše 100 mg/kg.
  • Oves obsažený v potravinách označovaných jako „bez lepku" nebo „s velmi nízkým obsahem lepku" musí být speciálně vyroben, připraven a/nebo zpracován tak, aby bylo zamezeno kontaminaci pšenicí, žitem, ječmenem nebo jejich kříženci, přičemž obsah lepku v ovsu nesmí být vyšší než 20 mg/kg.

3. Preventivní označení na obalech výrobků Může obsahovat stopy lepku - dobrovolné informace, které provozovatel poskytuje v rámci odpovědného přístupu.

4. Alternativní způsoby značení -  nenahrazují povinné značení dle platné legislativy, doplňují ho, slouží pro lepší orientaci zákazníků - logo přeškrtnutého klasu, sdělení typu „vhodné pro celiaky“, „vhodné při bezlepkové dietě“ apod.

5. Éčka - nejsou podstatným zdrojem skrytého lepku a není potřeba se jimi zabývat

Informační leták " Jde to i bez lepku - Jak správně na bezlepkovou dietu" (strana 1, strana 2)

Od 13. prosince 2014 platí nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25.října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům. To mimo jiné stanovuje povinnost poskytnout spotřebitelům informace o alergenních látkách a produktech, které byly použity při výrobě potraviny. Informační povinnost se vztahuje na 14 potravinových alergenů, které jsou nejčastější příčinou alergických reakcí u spotřebitelů a jsou uvedeny v Příloze II. – Látky nebo produkty vyvolávající alergie nebo nesnášenlivost.

Jako alergen číslo 1 jsou uvedeny: Obiloviny obsahující lepek, konkrétně pšenice (např. špalda a khorasan), žito, ječmen, oves nebo jejich hybridní odrůdy a výrobky z nich, kromě:

  • glukózových sirupů na bázi pšenice, včetně dextrózy(1);
  • maltodextrinů na bázi pšenice(1);
  • glukózových sirupů na bázi ječmene;
  • obilovin použitých k výrobě alkoholických destilátů, včetně ethanolu zemědělského původu.

(1) A výrobky z nich, pokud zpracování, kterým prošly, nezvyšuje úroveň alergenicity, kterou úřad stanovil pro příslušný základní produkt.

U těchto produktů bylo prokázáno, že v důsledku použité technologie výroby nebo zpracování již výsledná potravina neobsahuje rezidua alergenních látek, původně obsažených v surovině.

Povinnost uvádět na obalu alergeny byla dána už vyhláškou č. 113/2005 Sb. a je zahrnuta i v nařízení č. 1169/2011. Nově se povinnost uvádět na obalu alergeny vztahuje i na označování nebalených potravin a potravin zabalených bez přítomnosti spotřebitele pro účely bezprostředního prodeje. Informace o alergenních látkách musí být v těchto případech uvedeny v blízkosti místa nabídky nebalené potraviny, nebo na obalu potraviny zabalené bez přítomnosti spotřebitele. Pro snadnější přehled musí být alergeny zvýrazněny – barvou, velikostí či typem písma.

Rovněž v restauracích, jídelnách, rychlém občerstvení a ostatních zařízeních společného stravování musí být spotřebiteli zpřístupněny informace o alergenních látkách použitých při přípravě pokrmů, např. uvedením výčtu alergenů v nabídce pokrmů nebo na vyžádání spotřebitele u obsluhy, případně jiným vhodným způsobem. Povinnost se vztahuje i na nápoje.

Informace o alergenních látkách se na obale potraviny uvádí:

– ve složení, přičemž název alergenní látky nebo produktu musí být zvýrazněn tak, aby byl jasně odlišen od ostatních složek (např. typem či stylem písma, nebo barvou pozadí)

– jako výčet alergenních látek za slovem „obsahuje“, není-li na obale výrobku uveden seznam složek

Pokud název potraviny jasně odkazuje na danou alergenní látku, není již další označení alergenu povinné (např. mléčná rýže, žitný chléb).

Od 20.července 2016 platí prováděcí nařízení komise(EU) č.828/2014 o požadavcích na informace o nepřítomnosti či sníženém obsahu lepku v potravinách spotřebitelům, které nahrazuje nařízení komise (ES) č. 41/2009. Ruší se definice potravin pro zvláštní účely a požadavky na označování bezlepkových potravin přechází pod obecné potravinové právo. Stanovuje jednotná evropská pravidla pro označování potravin z hlediska obsahu lepku. Umožňuje deklarovat označení „bez lepku“ i na potravinách určených k běžné spotřebě, což přispívá k větší rozmanitosti stravy při bezlepkové dietě. Různé osoby s nesnášenlivostí lepku mohou snášet různě malá množství lepku. Cílem nařízení je proto umožnit nabídku výrobků s různě nízkým obsahem lepku tak, aby spotřebitelé na trhu nalezli potraviny odpovídající jejich potřebám a míře citlivosti.

Tvrzení „BEZ LEPKU“ lze použít pouze tehdy, neobsahuje-li potravina ve stavu v němž je prodávána konečnému spotřebiteli, více než 20 mg/kg.

Tvrzení „VELMI NÍZKÝ OBSAH LEPKU“ lze použít pouze tehdy, pokud u potravin, jež sestávají z jedné nebo více složek vyrobených z pšenice, žita, ječmene, ovsa nebo jejich kříženců, které byly speciálně zpracovány tak, aby v nich byl snížen obsah lepku, nebo tyto složky obsahují, činí obsah lepku v potravině ve stavu, v němž je prodávána konečnému spotřebiteli, nejvýše 100 mg/kg.

OVES obsažený v potravinách označovaných jako „bez lepku“ nebo „s velmi nízkým obsahem lepku“ musí být speciálně vyroben, připraven a/nebo zpracován tak, aby bylo zamezeno kontaminaci pšenicí, žitem, ječmenem nebo jejich kříženci, přičemž obsah lepku v ovsu nesmí být vyšší než 20 mg/kg.

Účelem nařízení (ES) č. 41/2009 je sjednotit označování informací o obsahu lepku. Nařízení stanovuje jednotný způsob uvádění informací o obsahu lepku, avšak zároveň nezakazuje uvádění alternativních způsobů označení nad rámec požadavků platných právních předpisů, jejichž cílem by mělo být usnadnit spotřebiteli s nesnášenlivostí lepku výběr vhodných potravin. V praxi se jedná např. o logo přeškrtnutého klasu, sdělení typu „vhodné pro celiaky“„vhodné při bezlepkové dietě“ apod. Pro všechny výše uvedené alternativní dobrovolné způsoby označení platí, že je možné je použít za předpokladu, že neuvádí spotřebitele v omyl a za podmínky, že budou doplněny stanoveným označením dle nařízení (ES) č. 41/2009, tzn. údajem „bez lepku“ nebo „velmi nízký obsah lepku.“ Nařízení komise (ES) č. 41/2009 bylo zrušeno nařízením Evropského parlamentu a rady (EU) č. 609/2013, který ruší definici potraviny pro zvláštní výživu. Z důvodu zachování kontinuity bylo dne 30. července 2014 v Úředním věstníku EU vydáno nové prováděcí nařízení komise (EU) k nař. č. 1169/2011 č. 828/2014  o požadavcích na informace o nepřítomnosti či sníženém obsahu lepku v potravinách  spotřebitelům, které začne platit od 20. července 2016. Tím přechází požadavky na označování bezlepkových potravin pod obecné potravinové právo.

Ministrestvo zemědělství ČR ve spolupráci se Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí a Státní veterinární správou vypracovalo Národní doporučení pro uvádění informací o možném a nezáměrném výskytu látek nebo produktů vyvolávajících alergie nebo nesnášenlivost v potravinách.

Často diskutovanou otázkou je označení „může obsahovat stopy lepku“ Jedná se o tzv. preventivní značení, což jsou vlastně dobrovolné informace, které provozovatel poskytuje v rámci odpovědného přístupu. Cílem preventivního značení je upozornit spotřebitele na riziko nezáměrné kontaminace potraviny alergenní složkou a umožnit tak osobám s alergií nebo nesnášenlivostí informovaný výběr potravin a předcházení nežádoucím reakcím na potravinu. Preventivní značení se používá pouze v případě, kdy alergenní látka nebyla vědomě použita při výrobě potraviny a potravina přesto obsahuje malá množství alergenní složky, která zůstanou ve výrobku po realizaci všech preventivních opatření k zabránění kontaminace alergenní složky.

Příčinou nezáměrné kontaminace potraviny alergenní složkou je nejčastěji použití surovin kontaminovaných alergenní složkou nebo křížová kontaminace při výrobě. Riziko nezáměrné kontaminace nelze v některých případech s ohledem na objektivní technologická omezení nebo technologické podmínky zcela vyloučit, i když provozovatel přijme vhodná preventivní opatření.

Deklarace preventivního značení však provozovatele potravinářského podniku nezbavuje veškeré odpovědnosti za bezpečnost potraviny ve vztahu obsahu alergenní složky. Uvedení preventivního značení neznamená, že potravina může obsahovat alergenní složku v jakémkoliv množství. Pokud vycházíme ze situace, kdy alergen nebyl do potraviny přidán jako složka, ale na obale je uvedeno upozornění pro spotřebitele „Může obsahovat stopy…“, pak by měl být takový alergen pod hodnotou citlivosti akreditované laboratorní metody (na potravinu bude pohlíženo, jakože alergen neobsahuje). Tolerance v žádném právním předpise stanoveny nejsou. Pokud je obsah alergenu v potravině na hranici meze stanovitelnosti akreditované laboratorní metody anebo nepatrně vyšší (např. pro účely kontroly SZPI považuje za nepatrně vyšší hodnoty max. 10 krát vyšší), lze hovořit o stopovém množství a označování by mohlo být považováno za vyhovující. Preventivní označení nezbavuje provozovatele odpovědnosti za dodržování správné výrobní a hygienické praxe.

Kromě pozitivního přínosu pro spotřebitele může mít preventivní značení i negativní dopad na rozmanitost stravy osob trpících alergií nebo intolerancí. Například průzkum zaměřený na používání preventivního značení provedený irskou agenturu (Food Safety Authority of Ireland – 2010) ukázal, že 94 % potravin nesoucích preventivní značení, neobsahovalo detekovatelné množství alergenů.

Preventivní značení by tedy mělo být provozovateli potravinářských podniků používáno pouze při splnění níže uvedených podmínek:

  • použití preventivního označení musí být odůvodněné (např. na základě analýzy rizika, screeningu výrobního zařízení nebo výstupní kontroly)
  • provozovatel musí přijmout vhodná preventivní opatření k zamezení kontaminace alergenní složkou.

Obdobný průzkum jako v Irsku byl proveden v České republice. Výzkumný ústav potravinářský Praha (VÚPP) ve spolupráci s námi, Společností pro bezlepkovou dietu, otestoval 29 výrobků, na kterých bylo použito označení „může obsahovat stopy lepku“. U 80 % potravin nebylo naměřeno detekovatelné množství lepku, 10 % potravin by spadalo do kategorie bez lepku (do 20mg/kg). Zbývajících 10 % (4 vzorky) by patřilo do kategorie s velmi nízkým obsahem lepku (do 100mg/kg), při jejich následném kontrolním testu, 3 vzorky byly pod hranicí 20 mg/kg.

Dále byste se mohli setkat s označením „vyrobeno v závodě, kde je zpracováván lepek event. pšenice“. Tato věta není z hlediska požadavku deklarace alergenu dostačující.

Pro lepší porozumění uvádíme příklad:

Pokud používáte koření se stopami lepku, které by skutečně obsahovalo stopové množství lepku (tj. max 10 násobek detekce, což odpovídá 50 mg lepku/kg, a přepočtete toto množství na hmotnost spotřebovaného koření, zjistíte, že se jedná o marginální množství.

Informace „může obsahovat stopy lepku“ je dobrovolná informace, kterou provozovatel poskytuje v rámci odpovědného přístupu, cílem je upozornit na riziko nezáměrné kontaminace potraviny alergenem.
Preventivní označení neznamená,  že potravina může obsahovat alergenní složku v jakémkoliv množství. Je na každém, aby si mohl rozhodnout, jestli tyto výrobky bude konzumovat.

Otázka přídatných látek tzv. „éček“ patří mezi celiaky k často diskutovaným tématům. Přídatné látky označené kódem E (éčka) jsou substance, které jsou přidávány do potravin z technologických důvodů, či pro zvýraznění chuti. V Evropské unii není lepek označen jako přídatná látka, i přesto se může do potravin přidávat pro nejrůznější účely: pro zvýšení obsahu proteinů, jako nosič nebo jako zahušťovadlo např. u výrobků se sníženým obsahem tuků.

Díky snahám AOECS (Association of European Coeliac Societes – Mezinárodní asociace evropských společností celiaků) se lepek dostal na seznam látek, které způsobují hypersensitivitu (přecitlivělost) a musí být v každém případě deklarovány. Podle švýcarských a švédských pramenů jsou všechna éčka bezlepková.

Pokud by byl např.škrob či modifikovaný škrob vyroben ze suroviny obsahující lepek, musí to být ve složení uvedeno.

4
Srp

Změny v zákoně o sociálních službách
#####################################

Prvním srpnem nabývá účinnosti novela zákona o sociálních službách, jež vnáší do současného systému několik zásadních změn. Jde zejména o zvýšení měsíčního příspěvku pro lidi s největším postižením, o zmírnění podmínek pro vznik nároku na příspěvek pro chronicky nemocné děti do 18 let a o změnu výplaty příspěvku na péči pro dospělé.
„Jednou z našich priorit je zajistit kvalitní péči těm, kteří ji skutečně potřebují. Novela zvyšuje od 1. srpna 2009 měsíční příspěvek pro lidi s největším postižením, o něž je péče nejnáročnější, na 12 tisíc korun měsíčně. Týká se to zhruba 25 000 osob, což představuje dopad na státní rozpočet ve výši cca 300 milionů korun,“ říká Petr Šimerka, ministr práce a sociálních věcí.
Dále dochází od 1. srpna ke zmírnění podmínek pro vznik nároku na příspěvek na péči pro děti do 18 let tak, aby na něj dosáhly především děti chronicky nemocné (např. diabetes, fenylketonurie, celiakie, nádorová onemocnění apod.), a to tak, že se snižuje se počet úkonů, které zakládají nárok na přiznání příspěvku na péči u dětí do 18 let. Zhruba 4 000 dětí do 18 let nově vznikne nárok na příspěvek na péči ve stupni I, což obnáší 140 milionů Kč ročně nového mandatorního dopadu a maximálně 1 000 dětí do 18 let může být posouzeno nově tak, že jim vznikne nárok na výplatu příspěvku na péči nikoliv ve stupni I jako doposud, ale ve stupni II, což představuje asi 24 milionů Kč ročně nového mandatorního dopadu.

Jak žádat o příspěvek
**********************

„Na ministerstvu jsme také analyzovali způsob využívání příspěvku na péči a výsledky jsou málo uspokojivé. Proto musíme nezbytně přikročit k takovým regulacím, které mohou zajistit, aby příjemce využíval příspěvek účelné a hospodárně,“ vysvětluje ministr Petr Šimerka. Žadatel o příspěvek bude povinen již při podání žádosti uvést jakým způsobem a kým mu bude nebo již je péče poskytována. Pokud tuto informaci ani po výzvě ze strany správního orgánu neuvede, nemůže mu vzniknout nárok na dávku. Podle současných poznatků tento údaj neuvádí cca 6 % příjemců příspěvku (téměř 20 tisíc osob). V těchto případech pak není možné zajistit účelné využití dávky nebo zkontrolovat správnost jejího použití.
Obecní úřady obcí s rozšířenou působností budou moci provádět kontroly využití příspěvku na péči efektivnějším způsobem. Je to dáno jednak tím, že novela zavedla přesný výčet okolností, které musí být podrobeny kontrole a současně budou mít pracovníci obecních úřadů k dispozici přesný výčet činností (z výsledku posouzení lékařskou posudkovou službou), ve kterých příjemce dávky vyžaduje pomoc či podporu. Kontrola se tedy bude moci zaměřit na to, zda jde příspěvek využíván za účelem zajištění péče a současně na to, zda je péče správně zaměřena.

Mění se způsob výplaty
***********************

Od 1. ledna 2010 se zcela mění vyplácení příspěvku na péči v I. stupni u dospělých osob. Nově se totiž zavádí tzv. „kombinovaný“ způsob výplaty. Jedna polovina z dávky ve výši 2 000 Kč měsíčně bude vyplácena peněžně a druhá formou věcného plnění. Tím se rozumí výplata za pomocí nepeněžních nosičů, které budou uplatnitelné pouze u registrovaných poskytovatelů služeb sociální péče jako úhrada za péči. Forma nepeněžních nosičů bude předmětem veřejné zakázky, kterou podle zákona musí MPSV vyhlásit nejpozději do března roku 2010. Než bude vybrán dodavatel, bude nepeněžní formu výplaty zajišťovat ministerstvem provozovaný informační systém. Paušální uplatnění věcné výplaty by však v některých případech mohlo způsobit znevýhodnění některých příjemců dávky. Může se totiž stát, že v místě, kde člověk žije, nebude vhodná služba nebo by mohlo dojít k omezení neformálních způsobů péče především ze strany osob blízkých. Dojde-li k těmto situacím, může být příspěvek na péči na základě rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností i nadále poskytován v plné hodnotě v penězích. Aby obecní úřady obcí s rozšířenou působností zvládly výše uvedené rozšíření agend, navyšuje příspěvek na tento výkon státní správy obcím s rozšířenou působností o 200 milionů Kč.

Efektivní kontrola
********************

Dosavadní právní úprava ukládala krajsk0ým úřadům provádět současně inspekci kvality sociálních služeb a kontrolu dodržování registračních podmínek, tj. základních zákonných podmínek, které opravňují organizaci poskytovat sociální službu. Ke zvýšení pružnosti a efektivity kontrol poskytování služeb dojde k oddělení kontroly registračních podmínek a inspekce kvality sociálních služeb. Krajské úřady tedy budou moci provádět účelově cílené kontroly základních povinností poskytovatelů a inspekce kvality se zbaví břemene úkonů, které mají spíše administrativní charakter. Měla by se proto více zaměřovat na aspekty dodržování práv a oprávněných zájmů uživatelů sociálních služeb.
S cílem zintenzivnit inspekční činnost ministerstva, které ze zákona provádí inspekce kvality u poskytovatelů zřizovaných kraji, provede ministerstvo do konce roku 2009 zásadní organizační změny tak, aby bylo zajištěno plošné provádění inspekcí u sociálních služeb, které zřizují kraje. Jedná se především o pobytové služby sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením.

Důraz na odbornost
*******************

Je všeobecně známo, že kvalita sociálních služeb je odvozena především od rozvoje profesních znalostí a dovedností pracovníků v sociálních službách. Z toho důvodu je novelou zákona o sociálních službách lépe upravena oblast podmínek odborné způsobilosti pracovníků v sociálních službách a sociálních pracovníků. Novelou je stanovena povinnost dalšího vzdělávání pracovníků v sociálních službách a sociálních pracovníků. Lidé, kteří působí v těchto profesích, budou povinni absolvovat minimálně 24 hodin dalšího vzdělávání ročně. Tato povinnost je samozřejmě ve smyslu zákoníku práce vztažena také na jejich zaměstnavatele, tj. na povinnost zajistit zaměstnancům podmínky pro toto vzdělávání.
Aby byl garantován dostatek možností dalšího vzdělávání, dochází taktéž ke zpřesnění procesu akreditací vzdělávacích programů a institucí. Tento proces je v kompetenci MPSV. V současnosti MPSV akredituje ročně řádově stovky vzdělávacích programů pro sociální pracovníky a pracovníky v sociálních službách. Novelou zákona dochází taktéž k rozšíření cílových skupin pro akreditaci vzdělávacích programů, a to o cílovou skupinu managementu sociálních služeb a především pro cílovou skupinu neformálně pečujících, tj. lidí, kteří pečují o své blízké doma. Pro úspěšný rozvoj vzdělávání v sociálních službách je nastaven také systém čerpání Evropského sociálního fondu v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. V programovacím období 2007 až 2015 jsou pro tuto oblast určeny téměř 2 miliardy Kč.

V systému půl milionu lidí
****************************

Systém sociálních služeb využívá ročně cca 500 tisíc osob (např. 110 tisíc klientů pečovatelské služby, 15 tisíc klientů osobní asistence, 70 tisíc lůžek v pobytových zařízeních služeb sociální péče, 15 tisíc lůžek v azylových domech a noclehárnách apod.). Sociální služby zaměstnávají 55 tisíc pracovníků (v přepočtených úvazcích). Celkové náklady systému se pohybují ročně v rozmezí 33 až 35 miliard Kč. Z toho státní rozpočet zajišťuje cca 24 miliard. Kč formou výplaty příspěvku na péči (18 mld. Kč) a dotacemi na poskytování sociálních služeb (6 mld. Kč). Takto rozsáhlý systém vyžaduje, aby byl trvale analyzován. K provádění analýz, které mohou identifikovat podstatné jevy a trendy při poskytování sociálních služeb, je nezbytné zajistit objektivizovaný systém sběru dat o sociálních službách.
Z tohoto důvodu zavádí novela zákona ucelený systém sběru dat o poskytovatelích sociálních služeb. Půjde o otevřený informační systém, který poskytovatelé služeb budou povinni v pravidelných ročních cyklech naplňovat. MPSV připraví internetovou aplikaci pro vkládání dat, jež budou ve srozumitelné formě k dispozici všem aktérům v sociálních službách. Poskytovatelé budou moci porovnávat podmínky poskytování služeb mezi sebou, veřejná správa bude analyzovat fungování sítě sociálních služeb z hlediska jejich dostupnosti a efektivity a v neposlední řadě uživatelé služeb budou vybaveni dostatkem informací, které jim usnadní například výběr služby.

Štěpánka Filipová
vedoucí oddělení styků s veřejností a tisková mluvčí MPSV

číst více ....
26
Čvn

Od 1. července 2006 vzroste minimální mzda (MM) o 5,1 %. Měsíčně tak budou lidé, kteří minimální mzdu pobírají, dostávat místo současných 7 570 Kč 7 955 Kč. Minimální hodinová mzda vzroste ze 44,70 Kč na 48,10 Kč. Tento krok společně s dalšími opatřeními v oblasti zaměstnanosti, daní a sociální politiky směřuje k zatraktivnění pracovních příjmů před příjmy ze sociálních dávek.

Kromě pozitivního vlivu vedoucího k motivaci k práci a zlepšení životních podmínek zaměstnanců očekává Ministerstvo práce a sociálních věcí příznivý dopad také ve sféře podnikání. Tím, že se zvýší příjem lidí pobírajících minimální mzdu, bude možné snížit objem prostředků určených na mandatorní výdaje v oblasti sociálních dávek. A to zase umožní postupně snižovat daňové odvody zaměstnavatelům. Vyšší kupní síla obyvatel navíc rozšíří poptávku po zboží a službách, které firmy nabízejí (stimulace vlivu na růst výroby a služeb).
Minimální mzda je nejnižší peněžité plnění, které je zaměstnavatel podle zákoníku práce povinen poskytnout zaměstnanci za vykonanou práci. Výši a podmínky pro její poskytování stanovuje vláda svým nařízením. Naposledy se zvýšila od 1. ledna 2006. V podnikatelské sféře je možné dohodnout prostřednictvím kolektivní smlouvy minimální mzdu vyšší.

*Zdroj: Portál MPSV*

číst více ....
4
Čvn

**Finanční situace lidí, kteří musí dodržovat dietu ze zdravotních důvodů, se zlepší**
Od 1. července 2006 se zlepší finanční situace sociálně potřebných občanů, kteří musí ze zdravotních důvodů dodržovat dietní stravování.

Vyplývá to z vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí, kterou dne 30. 5. 2006 podepsal místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Nová právní úprava tak novelizuje dosavadní vyhlášku č. 308/2003 Sb. Při posuzování sociální potřebnosti lidí, kteří se musí dietně stravovat, se zvyšuje částka životního minima potřebná k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb občana (2 400 Kč pro dospělého jednotlivce) následovně:

+ u diety nízkobílkovinné o 850 Kč,
+ u diety při dialýze o 850 Kč, 
+ u diety pankreatické o 900 Kč, 
+ u diety nízkocholesterolové při hypercholesterolemii nebo hyperlipoproteinemii o 900 Kč, 
+ u diety diabetické o 1 000 Kč, 
+ u diety při onemocnění fenylketonurií o 2 000 Kč, 
+ u diety při onemocnění celiakií o 2 400 Kč.

V dosavadní právní úpravě se u diety při onemocnění celiakií a fenylketonurií výše uvedená částka zvyšovala shodně (naposledy o 1800 Kč měsíčně). Na základě výsledků studie bylo prokázáno, že lidé s diagnózou celiakální sprue mají v porovnání s ostatními osobami trpícími nemocemi, které také vyžadují nákladné dietní stravování, nejvyšší náklady na svou výživu. Ceny speciálních bezlepkových potravin jsou několikanásobně vyšší než ceny obdobných potravin pro běžnou nebo racionální stravu. Výzkumy prokázaly, že náklady na stravování při tomto druhu onemocnění jsou přibližně o 2400 Kč vyšší než náklady na racionální (běžnou) stravu.

Lidé včetně dětí, kteří uvedenými nemocemi trpí a nemají dostatek postředků k úhradě nákladné diety, se mohou obrátit na příslušné pověřené obecní úřady podle místa trvalého bydliště a tam požádat o dávku sociální péče. K žádosti musí doložit doporučení příslušného odborného lékaře. Zároveň musí doložit údaje o výši příjmu a výdajích. Správní orgán poté posoudí v rámci řízení o přiznání uvedené dávky celkové sociální a majetkové poměry žadatele, popř. společně posuzovaných osob. .{align:left}

Do 30. 9. 2003 poskytoval stát na vybrané potraviny potřebné k dodržování bezlepkové diety plošně dotace – v průměru 2 500 Kč ročně. Dne 1. 10. 2003 vešla v účinnost novela zákona č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů, a celý systém změnila. Od tohoto data jsou příspěvky na potraviny nutné k dodržování bezlepkové diety poskytovány adresně, a to prostřednictvím dávky sociální péče vázané na sociální potřebnost občana. .{align:left}

Kateřina Beránková, tisková mluvčí MPSV .{align:right}

číst více ....