Lidé s nesnášenlivostí lepku nemohou být odkázáni pouze na speciálně vyrobené potraviny.
Zařazování běžných potravin přispívá k větší rozmanitosti stravy.
Při výběru vhodných potravin je potřeba bedlivě sledovat složení výrobku.
1. Dle nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům musí být obilovina obsahující lepek, pokud je v potravině přítomna, uvedena ve složení.
2. Povolená tvrzení o nepřítomnosti či sníženém obsahu lepku v potravinách dle prováděcího nařízení komise (EU) č. 828/2014:
- Tvrzení „bez lepku" lze použít pouze tehdy, neobsahuje-li potravina ve stavu, v němž je prodávána konečnému spotřebiteli, více než 20 mg/kg lepku.
- Tvrzení „velmi nízký obsah lepku" lze použít pouze tehdy, pokud u potravin, jež sestávají z jedné nebo více složek vyrobených z pšenice, žita, ječmene, ovsa nebo jejich kříženců, které byly speciálně zpracovány tak, aby v nich byl snížen obsah lepku, nebo tyto složky obsahují, činí obsah lepku v potravině ve stavu, v němž je prodávána konečnému spotřebiteli, nejvýše 100 mg/kg.
- Oves obsažený v potravinách označovaných jako „bez lepku" nebo „s velmi nízkým obsahem lepku" musí být speciálně vyroben, připraven a/nebo zpracován tak, aby bylo zamezeno kontaminaci pšenicí, žitem, ječmenem nebo jejich kříženci, přičemž obsah lepku v ovsu nesmí být vyšší než 20 mg/kg.
3. Preventivní označení na obalech výrobků Může obsahovat stopy lepku (Může obsahovat lepek) - dobrovolné informace, které provozovatel poskytuje v rámci odpovědného přístupu. Pokud výrobce použije tato preventivní označení, musí výrobek splnit limit maximální hodnoty lepku do 50 mg lepku/kg potraviny (tato hodnota je považována SZPI za "stopové množství").
4. Alternativní způsoby značení - nenahrazují povinné značení dle platné legislativy, doplňují ho, slouží pro lepší orientaci zákazníků - logo přeškrtnutého klasu, sdělení typu „vhodné pro celiaky“, „vhodné při bezlepkové dietě“ apod.
5. Éčka - nejsou podstatným zdrojem skrytého lepku a není potřeba se jimi zabývat
Informační leták " Jde to i bez lepku - Jak správně na bezlepkovou dietu" (strana 1, strana 2)
Od 13. prosince 2014 platí nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25.října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům. To mimo jiné stanovuje povinnost poskytnout spotřebitelům informace o alergenních látkách a produktech, které byly použity při výrobě potraviny. Informační povinnost se vztahuje na 14 potravinových alergenů, které jsou nejčastější příčinou alergických reakcí u spotřebitelů a jsou uvedeny v Příloze II. – Látky nebo produkty vyvolávající alergie nebo nesnášenlivost.
Jako alergen číslo 1 jsou uvedeny: Obiloviny obsahující lepek, konkrétně pšenice (např. špalda a khorasan), žito, ječmen, oves nebo jejich hybridní odrůdy a výrobky z nich, kromě:
- glukózových sirupů na bázi pšenice, včetně dextrózy(1);
- maltodextrinů na bázi pšenice(1);
- glukózových sirupů na bázi ječmene;
- obilovin použitých k výrobě alkoholických destilátů, včetně ethanolu zemědělského původu.
(1) A výrobky z nich, pokud zpracování, kterým prošly, nezvyšuje úroveň alergenicity, kterou úřad stanovil pro příslušný základní produkt.
U těchto produktů bylo prokázáno, že v důsledku použité technologie výroby nebo zpracování již výsledná potravina neobsahuje rezidua alergenních látek, původně obsažených v surovině.
Povinnost uvádět na obalu alergeny byla dána už vyhláškou č. 113/2005 Sb. a je zahrnuta i v nařízení č. 1169/2011. Nově se povinnost uvádět na obalu alergeny vztahuje i na označování nebalených potravin a potravin zabalených bez přítomnosti spotřebitele pro účely bezprostředního prodeje. Informace o alergenních látkách musí být v těchto případech uvedeny v blízkosti místa nabídky nebalené potraviny, nebo na obalu potraviny zabalené bez přítomnosti spotřebitele. Pro snadnější přehled musí být alergeny zvýrazněny – barvou, velikostí či typem písma.
Rovněž v restauracích, jídelnách, rychlém občerstvení a ostatních zařízeních společného stravování musí být spotřebiteli zpřístupněny informace o alergenních látkách použitých při přípravě pokrmů, např. uvedením výčtu alergenů v nabídce pokrmů nebo na vyžádání spotřebitele u obsluhy, případně jiným vhodným způsobem. Povinnost se vztahuje i na nápoje.
Informace o alergenních látkách se na obale potraviny uvádí:
– ve složení, přičemž název alergenní látky nebo produktu musí být zvýrazněn tak, aby byl jasně odlišen od ostatních složek (např. typem či stylem písma, nebo barvou pozadí)
– jako výčet alergenních látek za slovem „obsahuje“, není-li na obale výrobku uveden seznam složek
Pokud název potraviny jasně odkazuje na danou alergenní látku, není již další označení alergenu povinné (např. mléčná rýže, žitný chléb).
Od 20.července 2016 platí prováděcí nařízení komise(EU) č.828/2014 o požadavcích na informace o nepřítomnosti či sníženém obsahu lepku v potravinách spotřebitelům, které nahrazuje nařízení komise (ES) č. 41/2009. Ruší se definice potravin pro zvláštní účely a požadavky na označování bezlepkových potravin přechází pod obecné potravinové právo. Stanovuje jednotná evropská pravidla pro označování potravin z hlediska obsahu lepku. Umožňuje deklarovat označení „bez lepku“ i na potravinách určených k běžné spotřebě, což přispívá k větší rozmanitosti stravy při bezlepkové dietě. Různé osoby s nesnášenlivostí lepku mohou snášet různě malá množství lepku. Cílem nařízení je proto umožnit nabídku výrobků s různě nízkým obsahem lepku tak, aby spotřebitelé na trhu nalezli potraviny odpovídající jejich potřebám a míře citlivosti.
Tvrzení „BEZ LEPKU“ lze použít pouze tehdy, neobsahuje-li potravina ve stavu v němž je prodávána konečnému spotřebiteli, více než 20 mg/kg.
Tvrzení „VELMI NÍZKÝ OBSAH LEPKU“ lze použít pouze tehdy, pokud u potravin, jež sestávají z jedné nebo více složek vyrobených z pšenice, žita, ječmene, ovsa nebo jejich kříženců, které byly speciálně zpracovány tak, aby v nich byl snížen obsah lepku, nebo tyto složky obsahují, činí obsah lepku v potravině ve stavu, v němž je prodávána konečnému spotřebiteli, nejvýše 100 mg/kg.
OVES obsažený v potravinách označovaných jako „bez lepku“ nebo „s velmi nízkým obsahem lepku“ musí být speciálně vyroben, připraven a/nebo zpracován tak, aby bylo zamezeno kontaminaci pšenicí, žitem, ječmenem nebo jejich kříženci, přičemž obsah lepku v ovsu nesmí být vyšší než 20 mg/kg.
Za bezlepkové potraviny se považují ty potraviny, které lepek ze své podstaty přirozeně neobsahují. Jako jsou brambory, ovoce, pohanka, ale také potraviny, které ho nesmí obsahovat, protože mají legislativou dané složení např. bílé jogurty, 100 % džusy, džemy a marmelády, šunky, čokolády (hořké, mléčné, bílé) a čokoládové bonbony.
Spotřebitelé se mohou setkat na obalech s tvrzením „bez lepku“ u potravin, které jsou považovány za přirozeně bezlepkové (rýže, kukuřice, luštěniny, skořápkové plody). Tyto informace jsou podle platné potravinové legislativy v souladu s nařízením (EU) č. 828/2014, které umožňuje, aby potraviny obsahující složky, jež jsou přirozeně bezlepkové, byly označeny výrazy uvádějícími nepřítomnost lepku. Musí být ale splněné obecné podmínky pro uvádění nezavádějících informací stanovené v čl. 7 nařízení (EU) č. 1169/2011 vyvoláním dojmu, že dotčená potravina má zvláštní charakteristiky, pokud všechny podobné potraviny mají tyto stejné charakteristiky. Toho lze dosáhnout např. tak, že označení bez lepku bude doplněno dovětkem „stejně jako všechny ostatní výrobky stejného druhu".
Takové výrobky ale mohou nést označení může obsahovat stopy lepku.
Podrobné znění je uvedeno na stránkách SZPI pod názvem „Označování potravin z hlediska obsahu lepku“ .
Přehled potravin, které by neměly nést označení „ bez lepku“
- ze své podstaty lepek neobsahují
- mají legislativou dané složení (nesmí lepek obsahovat)
- nesmí být označeny mezinárodním symbolem přeškrtnutého klasu
Nezpracovaná zrna obilovin a pseudoobilovin
- rýže, kukuřice, proso (jáhly), čirok, slzovka, teff, amaranth, quinoa, pohanka
Maso, ryby, vejce
- všechny druhy nezpracovaného čerstvého či zmrazeného masa a ryb
- špek, sádlo
- konzervované ryby s vodou/rostlinným olejem a solí, bez přídatných či dalších látek
- vejce
Mléko a mléčné výrobky
- čerstvé mléko, UHT mléko, sterilizované mléko bez aditiv, vitamínů a dalších látek
- čerstvá mléčná smetana a UHT mléčná smetana
- máslo, sýry
- kojenecká umělá výživa
- jogurty bez přídatných látek, vitamínů a dalších látek
Zelenina a luštěniny
- všechny druhy nebalené, čerstvé, mražené, konzervované či sušené zeleniny a luštěnin
Ořechy a semena
- všechny druhy nezpracovaných ořechů a semen s či bez skořápek
Ovoce
- všechny druhy nebaleného, čerstvého, mraženého, konzervovaného či sušeného ovoce
- marmelády a džemy
Nápoje
- ovocné šťávy
- nealkoholické nápoje, minerální vody, čaj, čistá káva
- víno, destiláty
Přírodní sladila
- med, cukr (vyčištěná krystalizována sacharóza), dextróza, fruktóza, glukózový sirup
- náhradní sladidla (např. aspartam, acesulfam K)
Ostatní potraviny včetně ochucovadel
- rostlinný olej
- ocet
- nezpracované koření a aromatické byliny
Ministerstvo zemědělství ČR ve spolupráci se Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí a Státní veterinární správou vypracovalo Národní doporučení pro uvádění informací o možném a nezáměrném výskytu látek nebo produktů vyvolávajících alergie nebo nesnášenlivost v potravinách.
Často diskutovanou otázkou je označení „může obsahovat stopy lepku“ nebo "může obsahovat lepek". Jedná se o tzv. preventivní značení, což jsou vlastně dobrovolné informace, které provozovatel poskytuje v rámci odpovědného přístupu. Cílem preventivního značení je upozornit spotřebitele na riziko nezáměrné kontaminace potraviny alergenní složkou a umožnit tak osobám s alergií nebo nesnášenlivostí informovaný výběr potravin a předcházení nežádoucím reakcím na potravinu. Preventivní značení se používá pouze v případě, kdy alergenní látka nebyla vědomě použita při výrobě potraviny a potravina přesto obsahuje malá množství alergenní složky, která zůstanou ve výrobku po realizaci všech preventivních opatření k zabránění kontaminace alergenní složky.
Příčinou nezáměrné kontaminace potraviny alergenní složkou je nejčastěji použití surovin kontaminovaných alergenní složkou nebo křížová kontaminace při výrobě. Riziko nezáměrné kontaminace nelze v některých případech s ohledem na objektivní technologická omezení nebo technologické podmínky zcela vyloučit, i když provozovatel přijme vhodná preventivní opatření.
Deklarace preventivního značení však provozovatele potravinářského podniku nezbavuje veškeré odpovědnosti za bezpečnost potraviny ve vztahu obsahu alergenní složky. Uvedení preventivního značení neznamená, že potravina může obsahovat alergenní složku v jakémkoliv množství. Pokud vycházíme ze situace, kdy alergen nebyl do potraviny přidán jako složka, ale na obale je uvedeno upozornění pro spotřebitele „Může obsahovat stopy…“, pak by měl být takový alergen pod hodnotou citlivosti akreditované laboratorní metody (na potravinu bude pohlíženo, jakože alergen neobsahuje). Tolerance v žádném právním předpise stanoveny nejsou. Pokud je obsah alergenu v potravině na hranici meze stanovitelnosti akreditované laboratorní metody anebo nepatrně vyšší (např. pro účely kontroly SZPI považuje za nepatrně vyšší hodnoty max. 10 krát vyšší), lze hovořit o stopovém množství a označování by mohlo být považováno za vyhovující. Preventivní označení nezbavuje provozovatele odpovědnosti za dodržování správné výrobní a hygienické praxe.
Kromě pozitivního přínosu pro spotřebitele může mít preventivní značení i negativní dopad na rozmanitost stravy osob trpících alergií nebo intolerancí. Například průzkum zaměřený na používání preventivního značení provedený irskou agenturu (Food Safety Authority of Ireland – 2010) ukázal, že 94 % potravin nesoucích preventivní značení, neobsahovalo detekovatelné množství alergenů.
Preventivní značení by tedy mělo být provozovateli potravinářských podniků používáno pouze při splnění níže uvedených podmínek:
- použití preventivního označení musí být odůvodněné (např. na základě analýzy rizika, screeningu výrobního zařízení nebo výstupní kontroly)
- provozovatel musí přijmout vhodná preventivní opatření k zamezení kontaminace alergenní složkou.
Obdobný průzkum jako v Irsku byl proveden v České republice. Výzkumný ústav potravinářský Praha (VÚPP) ve spolupráci s námi, Společností pro bezlepkovou dietu, otestoval 29 výrobků, na kterých bylo použito označení „může obsahovat stopy lepku“. U 80 % potravin nebylo naměřeno detekovatelné množství lepku, 10 % potravin by spadalo do kategorie bez lepku (do 20mg/kg). Zbývajících 10 % (4 vzorky) by patřilo do kategorie s velmi nízkým obsahem lepku (do 100mg/kg), při jejich následném kontrolním testu, 3 vzorky byly pod hranicí 20 mg/kg.
Dále byste se mohli setkat s označením „vyrobeno v závodě, kde je zpracováván lepek event. pšenice“. Tato věta není z hlediska požadavku deklarace alergenu dostačující.
Pro lepší porozumění uvádíme příklad:
Pokud používáte koření se stopami lepku, které by skutečně obsahovalo stopové množství lepku (tj. max 10 násobek detekce, což odpovídá 50 mg lepku/kg, a přepočtete toto množství na hmotnost spotřebovaného koření, zjistíte, že se jedná o marginální množství.
Informace „může obsahovat stopy lepku“ je dobrovolná informace, kterou provozovatel poskytuje v rámci odpovědného přístupu, cílem je upozornit na riziko nezáměrné kontaminace potraviny alergenem.
Preventivní označení neznamená, že potravina může obsahovat alergenní složku v jakémkoliv množství (do 50mg lepku/kg potraviny). Je na každém, aby si mohl rozhodnout, jestli tyto výrobky bude konzumovat.
Otázka přídatných látek tzv. „éček“ patří mezi celiaky k často diskutovaným tématům. Přídatné látky označené kódem E (éčka) jsou substance, které jsou přidávány do potravin z technologických důvodů, či pro zvýraznění chuti. V Evropské unii není lepek označen jako přídatná látka, i přesto se může do potravin přidávat pro nejrůznější účely: pro zvýšení obsahu proteinů, jako nosič nebo jako zahušťovadlo např. u výrobků se sníženým obsahem tuků.
Díky snahám AOECS (Association of European Coeliac Societes – Mezinárodní asociace evropských společností celiaků) se lepek dostal na seznam látek, které způsobují hypersensitivitu (přecitlivělost) a musí být v každém případě deklarovány. Podle švýcarských a švédských pramenů jsou všechna éčka bezlepková.
Pokud by byl např.škrob či modifikovaný škrob vyroben ze suroviny obsahující lepek, musí to být ve složení uvedeno.
Přehled toho nejdůležitějšího co se mění od 1. 1. 2012 v sociální oblasti najdete na stránkách MPSV.
Kontakt: http://www.helpnet.cz/aktualne/oznameni-pozvanky/51286-3
Od 1. 1. 2012 se zvyšují částky životního a existenčního minima.
Více informací najdete na http://www.helpnet.cz/aktualne/51140-3
číst více ....ČSSZ informuje, kdo má nárok na ošetřovné.
Zprávu najdete na http://www.helpnet.cz/aktualne/43317-3
Od 1. 1. 2011 dochází k řadě změn v působnosti MPSV.
Jejich přehled najdete na http://www.mpsv.cz/files/clanky/10059/tz_211210a.pdf
Přehled zmkěn, které platí v nemocenském pojištění od 1. 1. 2011 najdete na http://www.helpnet.cz/aktualne/42141-3
číst více ....V rámci úsporných opatření navrhovali zákonodárci od roku 2011 mimo jiné úplné zrušení sociálního příplatku v rámci dávek státní sociální podpory. Balíček úsporných opatření byl nakonec schválen a podepsán prezidentem s pozměňovacím návrhem, který se týkal ponechání sociálního příplatku pro rodiny se zdravotně postiženým dítětem, prozatím do konce roku 2012.
Rodinám se zdravými dětmi bude sociální příplatek vyplacen naposledy za měsíc prosinec 2010. O zániku nároku od 1.1.2011 zašle úřad práce rodině sdělení.
**Bližší informace o podmínkách ponechání sociálního příplatku:**
Nárok na sociální příplatek nadále mají rodič/e pečující alespoň o 1 nezaopatřené dítě, které je dlouhodobě nemocné, dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené, anebo je-li alespoň 1 z rodičů pečujících o nezaopatřené dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižený nebo je nezaopatřeným dítětem, které je dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě nemocné.
Ve výše uvedených případech sociální příplatek náleží i po 31. prosinci 2010 podle právní úpravy platné přede dnem 1. ledna 2011, nejpozději však do 31. prosince 2012.
číst více ....S účinností od 1. 6. 2010 vstupují v platnost změny zákona o pomoci v hmotné nouzi. Více na http://www.helpnet.cz/aktualne/oznameni-pozvanky/37265-3
číst více ....Tři stupně invalidity zavádí od 1. ledna 2010 zákon č. 306/2008 Sb., který novelizuje současný zákon o důchodovém pojištění č. 155/1995 Sb. Jde o součást I. etapy důchodové reformy.
Nový právní předpis stanoví, že pojištěnec bude invalidní, jestliže mu kvůli dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu poklesne pracovní schopnost nejméně o 35 %.
Na míře poklesu bude záviset stupeň invalidity:
– 1. stupeň se bude týkat lidí, jejichž pracovní schopnost poklesla nejméně o 35 %, nejvíce však o 49 %.
– Invalidita 2. stupně bude znamenat pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, nejvíce však o 69 %.
– Nejtěžší, tj. 3. stupeň invalidity se bude týkat těch osob, kterým poklesla pracovní schopnost nejméně o 70 %.
V souvislosti s třístupňovou invaliditou Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo vyhlášku, která nově stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě. Předpis, který upravuje i posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity, nahradí dosavadní vyhlášku č. 284/1995 Sb., včetně příloh č. 2 – 4.
Vyhláška č. 359 byla publikována ve Sbírce zákonů 20. října 2009. Vyhláška z roku 1995 už nebyla v souladu s aktuálními poznatky o dopadech zdravotních postižení na pracovní schopnost. Vyplývá to i z odborných podkladů České lékařské společnosti J. E. Purkyně (ČSL JEP). Podle nich prognózu řady dříve nepříznivých stavů zlepšují nové a včasné lékařské metody v oblasti diagnostiky a léčby.
Moderní medicína rovněž zmenšuje negativní důsledky a přispívá ke zlepšení kvality života a ke zvýšení schopnosti pracovního uplatnění. ČSL JEP, v čele s profesorem MUDr. Jaroslavem Blahošem, Dr.Sc., jako garantem odborné problematiky, se posuzováním zdravotního stavu, pracovní schopnosti a funkčních schopností pro jednotlivé okruhy zdravotních postižení detailně zabývala cca 3 roky, využívala přitom aktuální lékařské metody. S výsledky analýz a rozborů tito přední odborníci seznámili veřejnost v říjnu 2008 a v březnu 2009 v Lékařském domě. A dále také účastníky semináře v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, který se konal letos 9. dubna.
Z odborných závěrů lékařských expertů bylo zřejmé, že je třeba pohled na posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti sladit s aktuálními možnostmi moderní medicíny. Poznatky ČSL JEP proto MPSV implementovalo do nové vyhlášky o posuzování invalidity. Ta mimo jiné zavádí pozitivní přístup k zhodnocení a využití zachované pracovní schopnosti, včetně vymezení zcela mimořádných podmínek pro výdělečnou činnost. Posiluje i právní jistoty posuzovaných pojištěnců, protože stanovuje náležitosti posudku jako výsledku posouzení zdravotního stavu, poklesu pracovní schopnosti a invalidity.
Cílem vyhlášky není ušetřit na osobách se zdravotním postižením. Podstatou změny je po cca 15 letech poskytnout klientům systému důchodového pojištění a posudkové službě sociálního zabezpečení moderní právní předpis, který respektuje pokroky v medicíně. Stejně jako není dnes možné diagnostikovat a léčit podle poznatků lékařské vědy z roku 1995, není možné posuzovat zdravotní stav a pracovní schopnost na základě 15 let starých znalostí.
Štěpánka Filipová
vedoucí oddělení styků s veřejností a tisková mluvčí MPSV
24.10.2009 15:00